Po práci hned do Prahy. Měly jsme v plánu s A. spát ve vlaku, ale nakonec jsme se tak zabraly do rozhovoru, že jsme se k tomu nedostaly. A. nám navíc oběma přinesla cider, což náš oběma zintenzivnilo zombie stav.
V Praze jsme se přesunuly do Vin Vin Baru, který doporučila D. To místo působilo tak moc fancy, že jsme s A. doslova chvilku postávaly před vchodem a přemýšlely, jestli vstoupit nebo utéct. Pocit nepatřičnosti ještě vzrostl, když jsme místo nápojového lístku dostaly tablet s nabídkou, ve které jsme se neuměly zorientovat. Za chviličku nás přiběhl zachránit K., sice taky po práci, ale K. je fancy vždycky. Nakonec dorazila i D. a překvapivě i K. taky po práci a taky jako smetí (I dare to say). D. zkušeně objednala celou lahev. Rekapitulace všelijakých novinek, zábavička a A. hodnotící level šílenství u studentů japonštiny. Kolem půlnoci na byt, sprcha a spát.
Budím se ještě před budíkem o půl sedmé a navzdory očekávání se cítím nejlíp za posledních pár dní. Přesouváme se na Faculty of Arts UK prosluněnou, probouzející se Prahou.
Life-saving breakfast v kavárně poblíž a registrace na konferenci.
Dvě přednášky byly slabší a nedaly mi téměř nic. Udělal jsem si poznámku, abych na přednášku toho člověka už nikdy nevkročila. Hrozně otravný přednes s pokusy o humor, kterým se nikdo nesmál.
Jinak to bylo celé hrozně přínosné, dostala jsem nové učebnice, nápady do hodin, ujasnila jsem si informace, potvrdila si je nebo si pospojovala znalosti. Perfection <3
Těsně před koncem na vlak. Jen co si sedneme tak už obě dřímeme. Dáváme si personal space a víme, že ta druhá je too tired to talk. A. mi akorát občas ukazuje vtipné pasáže z esejí, které opravuje.
Ve Zlíně mám pocit, že už ani nedojdu domů od zastávky, rychlá sprcha, v devět padám do postele a v mžiku usínám. Sleep like dead man, wake up like dead man.
Nepálci jsou nejmilejší koťátka, už se zase lépe známe, takže je to o to příjemnější. Taky máme vtípečky a mám pocit, že všichni sledují a chápou co se v hodině děje ještě víc než minule. Už si tolik nevysvětlují mezi sebou Nepálsky a víc si vystačíme s angličtinou a češtinou, i když často vzdychají a říkají, že je to super difficult, gramatika a taky výslovnost. Domů, napsat článek a nasnídat se. Pak upadám na dvě hodiny do kómatu a zdají se mi noční můry. L. mě z nich budí a tahá mě z postele, abych byla schopná fungovat po zbytek dne.
Na procházku podél řeky a výměna dojmů z posledních dní, do kavárny na poslední dobroty než nám od zítřka začne low sugar diet, nakoupit + s autem do myčky = managing adulthood. → quality Sunday couple time.
středa 3. dubna 2019
pondělí 1. dubna 2019
If I were your woman
(I felt awesome and creative on Friday, so I sat down and wrote the first part. I was tired and empty on Sunday morning, but I wanted to finish this, so I completed the second part. If I had had more time on Friday evening, it could have been better. I‘m obsessed with Alaska these days and her final performance does things to me, hence the topic.)
Pro atmosféru ~
Sedím na baru a točím skleničkou s druhým martini v pořadí. Vzniklý alkoholový vír nadzvedává ze dna dvě olivy propíchnuté párátky. Zkřížím nohy v kotnících a usadím se tak, abych pohodlněji viděl na pódium nasvícené tmavě rudými světly. Prozatím je prázdné a lidé pod ním tancují na hudbu s výraznými basy. Kluci s třpytkami na tvářích a v obtáhlých dívčích tričkách, kluci celí v černém v bundách s cvočky, kluci s šátky kolem krku a černou tužkou kolem očí. Kloužu pohledem z jednoho na druhého a představuju si, jak vypadají bez oblečení.
Chtěl jsem z práce zamířit rovnou domů a do postele, ale říkal jsem si, že jeden drink zvládnu a tohle rozhodně stojí za to, abych ještě chvíli odsunul spánek. Alkohol se ve mně rozlívá a zahřívá mi vnitřní orgány. Cítím, že už mi musely zrůžovět tváře.
Výhled na parket mi částečně zakrývá kluk, který postává u baru vedle mě. Prohlídnu si ho odshora až dolů, vrátím se pohledem k jeho klíčním kostem a polknu. Najednou mám sucho v ústech, tak usrknu ze skleničky. Jasné oči, vytrhané obočí, poměrně velký nos, plné rty a zvlněné blond vlasy, které si projíždí prsty a odhrnuje z obličeje. Na sobě má bílé tílko, černou koženou bundu a upnuté džíny. Objednává si whiskey s ledem a když mu ji barman podává, začne s kostkami ledu míchat podobně jako já s olivami. Přemýšlím nad tím, jestli tahle podobnost je moc pitomý ledoborec k započetí konverzace. Blonďák působí uvolněně a přístupně, i když je rozhodně mimo moji ligu.
Než jsem sebral dostatek odvahy, vynořila se z davu postava, které byla zjevně jednou z účinkujících dnešního večera. Nesla se jako hvězda a jednou rukou si občas lehce nadzvedávala dlouhé, třpytivé šaty, aby si je nepošlapala. Světlou paruku měla vyčesanou do působivých vln, víčka těžké tmavými stíny a lehce špulila rty s výraznou červenou rtěnkou. Z ramen jí padalo načechrané boa. Snažila se protlačit až k baru a lokty držela u těla mírně nad pasem.
Když stála těsně u nás, otočila se na blonďáka a se zvednutým obočím pronesla: „Máš tu místo, fešáku?“
Při pohledu na ohňostroje jiskřiček v jeho očích mi bylo jasné, že všechny moje potenciální šance na seznámení s ním jsou ztracené. Ušklíbnul se, lehce pokývnul hlavou a posunul se do strany, aby jí uvolnil místo.
„Dám si to samé, co pije on,“ pokračovala. Za chvilku před ní přistála nízká sklenička se silným dnem. „Takže ses přišel podívat na vystoupení?“ povídá a trochu se napije.
„To taky,“ opětuje blonďák a oči mu svítí.
„Taky, hmm,“ protáhne drag queen vysokým hlasem. „A co ještě?“ dodá vyzývavě.
„Dejme tomu, že bych se dneska nerad vracel domů sám,“ usměje se blonďák a mírně povznese skleničku jako by si s ní chtěl připít.
„Tak uvidíme, já většinou po představení sama domů nechodím,“ navlhčí si jazykem rty a napije se. Je mi jasné, že je jí jasné, že ji blonďák hltá pohledem.
„To nejspíš to tvoje představení stojí za to,“ vyzvídá blonďák.
„To si piš,“ potvrzuje drag queen a dopije zbytek whiskey. „Sleduj,“ mrkne na něj dlouhými, nalepenými řasami, zvedne se a kráčí rovnou k pódiu.
Blonďák taky rychle dopíjí, platí za oba a zamíří doprostřed parketu. Zajímá mě, jak to celé dopadne. Vylovím olivy, nechávám na stole prázdnou skleničku a pátrám po blonďákovi v davu. Hledám si cestičky mezi tancujícími těly a snažím se nenápadně postavit kousek od něj. Visí očima na pódiu. Nějaký chlápek zrovna pomáhá drag queen nahoru a ona mu za to dovolí políbit ji na hřbet ruky. Přesune se k mikrofónu a kývne směrem k baru jako že je připravená.
Hudba ztichne, šum na parketu postupně taky.
Rozezní se první tóny skladby z minulého století, ke kterým se přidá sametový ženský hlas. Drag queen sladí pohyby rtů s textem, který se rozléhá v klubu, čímž vytvoří dokonalou iluzi.
Zpívá: „If I were your woman,“ a přejíždí si po krku dlouhými zlatými nehty. Zpívá: „and you were my man“ a natahuje jednu ruku do dálky směrem k parketu. Naskočí mi husí kůže a hluboko v hrudníku se vzedme vlna příjemného vzrušení. Sleduju blonďákovu reakci. Zdá se, že zapomněl dýchat. Stojí bez hnutí, ani nemrká.
Drag queen zpívá: „You're like a diamond and she treats you like glass“ jemně u toho pohupuje rameny a boky, boa ji padá k pasu. Blonďák na ni zírá a určitě si představuje, že kdyby ona byla aspoň na chvilku jeho žena, pečoval by o ni jako o nejvzácnější diamanty.
Na konci druhé sloky se jí v očích třpytí slzy a mě pod víčky taky začíná tlačit dojetí. Rozhodně jsem nečekal, že se v zapadlém baru v tmavé uličce potkám s takovou úrovní umění. Ach Bože, její hraní. Srdce mi buší čím dál rychleji.
Přichází další refrén: „If I were your woman,“ několikrát za sebou, drag queen padá na kolena. Jednou rukou si tiskne k hrudníku boa, druhou si přejede po tváří a stíny s řasenkou se jí rozmažou po celé lícní kosti. Pokračuje k ústům a ušpiní si bradu od rtěnky. Slzy se jí koulí po tváří, ale paradoxně jí to sluší ještě víc, než když byl její mejkap perfektní. Blonďák pořád nedýchá a já se mu vůbec nedivím.
Drag queen vstává a hudba graduje, odhazuje boa a její emoce se rozlívají po celém klubu. Rozhazuje rukama a odhrnuje si vlasy, které jí padají do obličeje. Rty se jí chvějí, když zpívá poslední: „If I were your woman,“ a zakončuje celé vystoupení slovy: „you‘d need no other woman.“ Když dozní poslední klavírové tóny, ozve se z hlediště hlasité výskání doprovázené zuřivým potleskem. Drag queen posílá do publika vzdušné polibky, sbírá ze země boa a uklání se.
S pomocí seskočí z pódia a rázně vykračuje rovnou k blonďákovi. Vrhne na něj úsměv, po kterém se mu musely podlomit kolena. Zaklesne se mu do lokte a vítězně s ním odchází do zákulisí.
Už jsem se ani nesnažil nezírat a možná jsem i zapomněl zavřít pusu. Když prošli kolem mě, zůstala po nich ještě na moment ve vzduchu sladká vůně jejího parfému.
Pro atmosféru ~
Sedím na baru a točím skleničkou s druhým martini v pořadí. Vzniklý alkoholový vír nadzvedává ze dna dvě olivy propíchnuté párátky. Zkřížím nohy v kotnících a usadím se tak, abych pohodlněji viděl na pódium nasvícené tmavě rudými světly. Prozatím je prázdné a lidé pod ním tancují na hudbu s výraznými basy. Kluci s třpytkami na tvářích a v obtáhlých dívčích tričkách, kluci celí v černém v bundách s cvočky, kluci s šátky kolem krku a černou tužkou kolem očí. Kloužu pohledem z jednoho na druhého a představuju si, jak vypadají bez oblečení.
Chtěl jsem z práce zamířit rovnou domů a do postele, ale říkal jsem si, že jeden drink zvládnu a tohle rozhodně stojí za to, abych ještě chvíli odsunul spánek. Alkohol se ve mně rozlívá a zahřívá mi vnitřní orgány. Cítím, že už mi musely zrůžovět tváře.
Výhled na parket mi částečně zakrývá kluk, který postává u baru vedle mě. Prohlídnu si ho odshora až dolů, vrátím se pohledem k jeho klíčním kostem a polknu. Najednou mám sucho v ústech, tak usrknu ze skleničky. Jasné oči, vytrhané obočí, poměrně velký nos, plné rty a zvlněné blond vlasy, které si projíždí prsty a odhrnuje z obličeje. Na sobě má bílé tílko, černou koženou bundu a upnuté džíny. Objednává si whiskey s ledem a když mu ji barman podává, začne s kostkami ledu míchat podobně jako já s olivami. Přemýšlím nad tím, jestli tahle podobnost je moc pitomý ledoborec k započetí konverzace. Blonďák působí uvolněně a přístupně, i když je rozhodně mimo moji ligu.
Než jsem sebral dostatek odvahy, vynořila se z davu postava, které byla zjevně jednou z účinkujících dnešního večera. Nesla se jako hvězda a jednou rukou si občas lehce nadzvedávala dlouhé, třpytivé šaty, aby si je nepošlapala. Světlou paruku měla vyčesanou do působivých vln, víčka těžké tmavými stíny a lehce špulila rty s výraznou červenou rtěnkou. Z ramen jí padalo načechrané boa. Snažila se protlačit až k baru a lokty držela u těla mírně nad pasem.
Když stála těsně u nás, otočila se na blonďáka a se zvednutým obočím pronesla: „Máš tu místo, fešáku?“
Při pohledu na ohňostroje jiskřiček v jeho očích mi bylo jasné, že všechny moje potenciální šance na seznámení s ním jsou ztracené. Ušklíbnul se, lehce pokývnul hlavou a posunul se do strany, aby jí uvolnil místo.
„Dám si to samé, co pije on,“ pokračovala. Za chvilku před ní přistála nízká sklenička se silným dnem. „Takže ses přišel podívat na vystoupení?“ povídá a trochu se napije.
„To taky,“ opětuje blonďák a oči mu svítí.
„Taky, hmm,“ protáhne drag queen vysokým hlasem. „A co ještě?“ dodá vyzývavě.
„Dejme tomu, že bych se dneska nerad vracel domů sám,“ usměje se blonďák a mírně povznese skleničku jako by si s ní chtěl připít.
„Tak uvidíme, já většinou po představení sama domů nechodím,“ navlhčí si jazykem rty a napije se. Je mi jasné, že je jí jasné, že ji blonďák hltá pohledem.
„To nejspíš to tvoje představení stojí za to,“ vyzvídá blonďák.
„To si piš,“ potvrzuje drag queen a dopije zbytek whiskey. „Sleduj,“ mrkne na něj dlouhými, nalepenými řasami, zvedne se a kráčí rovnou k pódiu.
Blonďák taky rychle dopíjí, platí za oba a zamíří doprostřed parketu. Zajímá mě, jak to celé dopadne. Vylovím olivy, nechávám na stole prázdnou skleničku a pátrám po blonďákovi v davu. Hledám si cestičky mezi tancujícími těly a snažím se nenápadně postavit kousek od něj. Visí očima na pódiu. Nějaký chlápek zrovna pomáhá drag queen nahoru a ona mu za to dovolí políbit ji na hřbet ruky. Přesune se k mikrofónu a kývne směrem k baru jako že je připravená.
Hudba ztichne, šum na parketu postupně taky.
Rozezní se první tóny skladby z minulého století, ke kterým se přidá sametový ženský hlas. Drag queen sladí pohyby rtů s textem, který se rozléhá v klubu, čímž vytvoří dokonalou iluzi.
Zpívá: „If I were your woman,“ a přejíždí si po krku dlouhými zlatými nehty. Zpívá: „and you were my man“ a natahuje jednu ruku do dálky směrem k parketu. Naskočí mi husí kůže a hluboko v hrudníku se vzedme vlna příjemného vzrušení. Sleduju blonďákovu reakci. Zdá se, že zapomněl dýchat. Stojí bez hnutí, ani nemrká.
Drag queen zpívá: „You're like a diamond and she treats you like glass“ jemně u toho pohupuje rameny a boky, boa ji padá k pasu. Blonďák na ni zírá a určitě si představuje, že kdyby ona byla aspoň na chvilku jeho žena, pečoval by o ni jako o nejvzácnější diamanty.
Na konci druhé sloky se jí v očích třpytí slzy a mě pod víčky taky začíná tlačit dojetí. Rozhodně jsem nečekal, že se v zapadlém baru v tmavé uličce potkám s takovou úrovní umění. Ach Bože, její hraní. Srdce mi buší čím dál rychleji.
Přichází další refrén: „If I were your woman,“ několikrát za sebou, drag queen padá na kolena. Jednou rukou si tiskne k hrudníku boa, druhou si přejede po tváří a stíny s řasenkou se jí rozmažou po celé lícní kosti. Pokračuje k ústům a ušpiní si bradu od rtěnky. Slzy se jí koulí po tváří, ale paradoxně jí to sluší ještě víc, než když byl její mejkap perfektní. Blonďák pořád nedýchá a já se mu vůbec nedivím.
Drag queen vstává a hudba graduje, odhazuje boa a její emoce se rozlívají po celém klubu. Rozhazuje rukama a odhrnuje si vlasy, které jí padají do obličeje. Rty se jí chvějí, když zpívá poslední: „If I were your woman,“ a zakončuje celé vystoupení slovy: „you‘d need no other woman.“ Když dozní poslední klavírové tóny, ozve se z hlediště hlasité výskání doprovázené zuřivým potleskem. Drag queen posílá do publika vzdušné polibky, sbírá ze země boa a uklání se.
S pomocí seskočí z pódia a rázně vykračuje rovnou k blonďákovi. Vrhne na něj úsměv, po kterém se mu musely podlomit kolena. Zaklesne se mu do lokte a vítězně s ním odchází do zákulisí.
Už jsem se ani nesnažil nezírat a možná jsem i zapomněl zavřít pusu. Když prošli kolem mě, zůstala po nich ještě na moment ve vzduchu sladká vůně jejího parfému.
pondělí 25. března 2019
The teacher‘s job is to understand everything perfectly
and to simplify it as much as possible for the students.
První hodina češtiny se S. Chaos, protože už je tady osm let, ale nikdy češtinu systematicky nestudoval, takže má spoustu náhodných znalostí.
I know that I‘m underperforming, ‘cause I lack experience.
Na druhou stranu taky zábavička, když jsem S. přeříkávala vyjmenovaná slova, zmateně se ptal, jestli rapuju. Obecné češtině říká Street Czech, takže jsme to oba přijali jako odborný termín.
Mimochodem mi taky nabídl pracovní spolupráci do budoucna but nothing tangible yet.
Mám radost, že zkouším nové věci, i když mě to vnitřně hrozně stresuje, protože nejsem spokojená se svým výkonem a průběhem hodiny. Navíc je S. taky učitel s delší praxí než mám já, což vyvolává ještě větší nátlak.
V pátek v noci skoro nespím, přemýšlím nad tím, jak funguje čeština, co asi obsahuje A1 level, jakým způsobem časujeme slovesa a všechno kolem toho.
Ráno vstávám jak mrtvola, selhává můj plán jít běhat, píšu článek a bez snídaně spěchám do Olo s fialovými víčky na randíčko se Š. V autobuse hledám informace o zkoušce z češtiny pro cizince, kteří žádají o občanství, studuju, jakou gramatiku to zahrnuje a procházím si rady k metodice.
Bohatý vynikající brunch v kavárně, kde mají na zdech plameňáky, skleněné dveře a celá místnost je ponořená do podivného mlžného oparu.
Probíráme novinky, absurdity a šílenosti. Nadosmrti bude největší zábava sledovat, jakým směrem se ubírají životy bývalých studentů Japonštiny. Je to jedna absurdita vedle druhé. Jak říká Š: „Někteří lidé jsou možná předurčeni k chaosu.“
Had to clean up on Saturday evening, because M. was visiting me. Went running on Sunday. Had salad for lunch. → Feeling like I‘m managing life for like 5 seconds.
První hodina češtiny se S. Chaos, protože už je tady osm let, ale nikdy češtinu systematicky nestudoval, takže má spoustu náhodných znalostí.
I know that I‘m underperforming, ‘cause I lack experience.
Na druhou stranu taky zábavička, když jsem S. přeříkávala vyjmenovaná slova, zmateně se ptal, jestli rapuju. Obecné češtině říká Street Czech, takže jsme to oba přijali jako odborný termín.
Mimochodem mi taky nabídl pracovní spolupráci do budoucna but nothing tangible yet.
Mám radost, že zkouším nové věci, i když mě to vnitřně hrozně stresuje, protože nejsem spokojená se svým výkonem a průběhem hodiny. Navíc je S. taky učitel s delší praxí než mám já, což vyvolává ještě větší nátlak.
V pátek v noci skoro nespím, přemýšlím nad tím, jak funguje čeština, co asi obsahuje A1 level, jakým způsobem časujeme slovesa a všechno kolem toho.
Ráno vstávám jak mrtvola, selhává můj plán jít běhat, píšu článek a bez snídaně spěchám do Olo s fialovými víčky na randíčko se Š. V autobuse hledám informace o zkoušce z češtiny pro cizince, kteří žádají o občanství, studuju, jakou gramatiku to zahrnuje a procházím si rady k metodice.
Bohatý vynikající brunch v kavárně, kde mají na zdech plameňáky, skleněné dveře a celá místnost je ponořená do podivného mlžného oparu.
Probíráme novinky, absurdity a šílenosti. Nadosmrti bude největší zábava sledovat, jakým směrem se ubírají životy bývalých studentů Japonštiny. Je to jedna absurdita vedle druhé. Jak říká Š: „Někteří lidé jsou možná předurčeni k chaosu.“
Had to clean up on Saturday evening, because M. was visiting me. Went running on Sunday. Had salad for lunch. → Feeling like I‘m managing life for like 5 seconds.
neděle 17. března 2019
And while the future is fast coming for you,
it always flinches first, and settles in as the gentle present. - jako by řekli v Night vale.
Zase tancuju na hraně. Šílený týden plný nových kurzů, starých kurzů, organizace lekcí češtiny a suplování. V pátek po práci jako mrtvola s A. a M. na bowling. <3 Mám drunk tiredness a po prvním malém pivu mám nejvíc párty náladu a sypu ze sebe bláznivosti. Navzdory tomu se mi daří dva striky za sebou.
Slíbila jsem sama sobě, že pojedu domů v deset, abych rozumně vstala na Nepálce, ale máme zábavičku a bonding time, takže nakonec jedu až autobusem v 23:03 (což čtu po spoustě dalších piv jako eleven oh three). Pár hodin spánku a čeká mě moje první dvouhodinovka češtiny pro cizince. Musím odemknout a odkódovat školu. Zapíjím lehkou kocovinu a pět minut před začátkem najednou hrozně panikařím a ptám se sama sebe do čeho se to vlastně pouštím.
Když studenti dorazili, proběhlo pár rozpačitých chvilek, ale když jsme se do toho dali, bylo to jak nejpřirozenější věc na světě. Probírali jsme českou fonetiku a několik základních pravidel týkajících se pravopisu v angličtině, češtině a nepálštině. Všichni byli hrozně miloučcí a někteří i dělali vtípečky (myslím). Jeden z nich v Nepálu učil angličtinu, takže byl můj kolega 先生. Překvapilo mě, že rychle pochopili spoustu věcí, týkajících se teorie. Někdy se mi s dospělými Čechy stává, že jsou zmatení z toho, co jsou souhlásky a samohlásky a podobně. Loučili se se mnou: „Na schledanou“ a „Děkuji moc.“
V devět ráno zase zpátky domů, napsat článek, nasnídat se, dvaceti minutový power nap, na prohlídku bytu a pak na návštěvu k L. tetě. Spánkový deficit level bambilion, ale zároveň cítím, že mi stálo za to ten spánek obětovat. U tety už jsem měla pocit, že zomrem a musela jsem si jít na chvíli zdřímnout, zatímco L. prezentovala fotky z Bali.
Kolem páté konečně domů a nejkrásnější odměna – nejčerstvější díl French Skam s milováním v barvách, which is like the top artistic, sensual beauty I can think of. Also Lucas‘s acting <3 His feelings are all over the place and I can‘t get enought of it.
M. mi dlouho neodpověděla na zprávu, až jsem začínala mít strach, že se jí něco stalo. Nakonec se ukázalo, že na můj návrh na tetování nejen myslí, ale že mi ho chce i vytetovat. Oukej.
S V. máme absurdní rozhovory o SKAM.
V: „Is that a butt? Uhm, yes.“
Me: „Proboha kde jsi? Druhý klip třetí série drucke? Tam byly nějaké zadky?“
V: „Oh no :D Druhý klip osmého dílu třetí série french skam.“
Do toho se na Bažině probírá Witch a moment, kdy se M. rozbila heterosexualita, a zároveň mi píše šéfka, že mě s několika lektory vybrala na speciální celodenní workshop. What is happening?
Zase tancuju na hraně. Šílený týden plný nových kurzů, starých kurzů, organizace lekcí češtiny a suplování. V pátek po práci jako mrtvola s A. a M. na bowling. <3 Mám drunk tiredness a po prvním malém pivu mám nejvíc párty náladu a sypu ze sebe bláznivosti. Navzdory tomu se mi daří dva striky za sebou.
Slíbila jsem sama sobě, že pojedu domů v deset, abych rozumně vstala na Nepálce, ale máme zábavičku a bonding time, takže nakonec jedu až autobusem v 23:03 (což čtu po spoustě dalších piv jako eleven oh three). Pár hodin spánku a čeká mě moje první dvouhodinovka češtiny pro cizince. Musím odemknout a odkódovat školu. Zapíjím lehkou kocovinu a pět minut před začátkem najednou hrozně panikařím a ptám se sama sebe do čeho se to vlastně pouštím.
Když studenti dorazili, proběhlo pár rozpačitých chvilek, ale když jsme se do toho dali, bylo to jak nejpřirozenější věc na světě. Probírali jsme českou fonetiku a několik základních pravidel týkajících se pravopisu v angličtině, češtině a nepálštině. Všichni byli hrozně miloučcí a někteří i dělali vtípečky (myslím). Jeden z nich v Nepálu učil angličtinu, takže byl můj kolega 先生. Překvapilo mě, že rychle pochopili spoustu věcí, týkajících se teorie. Někdy se mi s dospělými Čechy stává, že jsou zmatení z toho, co jsou souhlásky a samohlásky a podobně. Loučili se se mnou: „Na schledanou“ a „Děkuji moc.“
V devět ráno zase zpátky domů, napsat článek, nasnídat se, dvaceti minutový power nap, na prohlídku bytu a pak na návštěvu k L. tetě. Spánkový deficit level bambilion, ale zároveň cítím, že mi stálo za to ten spánek obětovat. U tety už jsem měla pocit, že zomrem a musela jsem si jít na chvíli zdřímnout, zatímco L. prezentovala fotky z Bali.
Kolem páté konečně domů a nejkrásnější odměna – nejčerstvější díl French Skam s milováním v barvách, which is like the top artistic, sensual beauty I can think of. Also Lucas‘s acting <3 His feelings are all over the place and I can‘t get enought of it.
M. mi dlouho neodpověděla na zprávu, až jsem začínala mít strach, že se jí něco stalo. Nakonec se ukázalo, že na můj návrh na tetování nejen myslí, ale že mi ho chce i vytetovat. Oukej.
S V. máme absurdní rozhovory o SKAM.
V: „Is that a butt? Uhm, yes.“
Me: „Proboha kde jsi? Druhý klip třetí série drucke? Tam byly nějaké zadky?“
V: „Oh no :D Druhý klip osmého dílu třetí série french skam.“
Do toho se na Bažině probírá Witch a moment, kdy se M. rozbila heterosexualita, a zároveň mi píše šéfka, že mě s několika lektory vybrala na speciální celodenní workshop. What is happening?
čtvrtek 7. března 2019
Take some time to take care of yourself, like cats do.
Old randomnesses:
M. wants to hang out every weekend and I would like to just stay at home and learn Norwegian. I got used to being alone maybe too much, but I enjoy loneliness these days more then ever.
Midterm večírek byl překvapivě zábavička. Strávili jsme ho celý s A. a M. v našem rožku. Měla jsem super párty náladičku po kombinaci všelijakého alkoholu zakončené několika chupity, což je zjevně španělské slovo pro panáka. Ještě se mi nechtělo domů, ale A. mě vyděsila, že nám za chvilku jede poslední autobus do centra, tak jsem se sbalila a zvedla se s ní a s kolegyní z Lucemburska. Později jsem se od M. dozvěděla, že by mě hodil domů, kdybych se ozvala, protože tu sobotu nepil a my byli kousek od jeho domu. V životě by mě nenapadlo volat mu někdy nad ránem, aby mě přijel zachránit.
Me: Well you said that you don‘t understand how does P. function, but M. is also super crazy.
M: M. is whole another level of crazy. She‘s an alfa male.
Me: Well, that‘s true. That‘s actually a perfect description.
A.+J. left at around ten, so we continued with M. over Hoegaarden next door. We were speaking about life, brain as an empty box, how I should learn some self-defence basics, how he will teach me how to shoot from a shotgun and I felt nothing but the softest love towards him. He‘s such a pure soul and genuine person in some ways.
Also I-čan is arriving to Olomouc on Friday, so I need to learn how to speak Japanese again in a week. I‘m listening to Les Mis in Japanese for starters.
What I love the most are the things that make girls a little boy-like and boys a little girl-like.
Dneska jsem cestou domů v autobuse potkala dva kluky tak 14-16 let. Jeden z nich v obou rukách držel dlaň toho druhého a jemně ji hladil a celým tělem se na něj tisknul. Cuteness level million. Potom vystoupili na stejné zastávce jako já a zase se chytili za ruce jako by to byla nejpřirozenější věc na světě. Tried not to stare and not to smile like an idiot, but probably failed.
Poor summer gay children, but also brave young generation. <3
Rozbíhají se SKAM remaky v bambilionech zemí a dodávají odvahu se vyoutovat dětem a teenagerům všude po světě. <3
Asi mi bylo nakonec souzeno učit cizince češtinu. Nejdřív přišla nabídka z jazykovky na lekce pro skupinu osmi Nepálců, kteří mají tady ve Zlíně restauraci. Když zkušené lektorky a další lidi, kteří o to měli zájem, postupně odpadli, zbylo to na mě. Dozvěděla jsem se to v úterý odpoledne a v sobotu máme první hodinu.
Do toho se mě ptal kolega/kamarád z Ghany, jestli bych ho nechtěla učit, protože mu nikdo není schopný vysvětlit gramatiku a učitelů češtiny je jako šafránu, takže jsou všichni hrozně busy. Začínáme tento pátek.
Po dni plném šílenství vařím L. na večer čaj proti nachlazení, ona mi míchá vodku s pomerančovým džusem.
M. wants to hang out every weekend and I would like to just stay at home and learn Norwegian. I got used to being alone maybe too much, but I enjoy loneliness these days more then ever.
Midterm večírek byl překvapivě zábavička. Strávili jsme ho celý s A. a M. v našem rožku. Měla jsem super párty náladičku po kombinaci všelijakého alkoholu zakončené několika chupity, což je zjevně španělské slovo pro panáka. Ještě se mi nechtělo domů, ale A. mě vyděsila, že nám za chvilku jede poslední autobus do centra, tak jsem se sbalila a zvedla se s ní a s kolegyní z Lucemburska. Později jsem se od M. dozvěděla, že by mě hodil domů, kdybych se ozvala, protože tu sobotu nepil a my byli kousek od jeho domu. V životě by mě nenapadlo volat mu někdy nad ránem, aby mě přijel zachránit.
Me: Well you said that you don‘t understand how does P. function, but M. is also super crazy.
M: M. is whole another level of crazy. She‘s an alfa male.
Me: Well, that‘s true. That‘s actually a perfect description.
A.+J. left at around ten, so we continued with M. over Hoegaarden next door. We were speaking about life, brain as an empty box, how I should learn some self-defence basics, how he will teach me how to shoot from a shotgun and I felt nothing but the softest love towards him. He‘s such a pure soul and genuine person in some ways.
Also I-čan is arriving to Olomouc on Friday, so I need to learn how to speak Japanese again in a week. I‘m listening to Les Mis in Japanese for starters.
What I love the most are the things that make girls a little boy-like and boys a little girl-like.
Dneska jsem cestou domů v autobuse potkala dva kluky tak 14-16 let. Jeden z nich v obou rukách držel dlaň toho druhého a jemně ji hladil a celým tělem se na něj tisknul. Cuteness level million. Potom vystoupili na stejné zastávce jako já a zase se chytili za ruce jako by to byla nejpřirozenější věc na světě. Tried not to stare and not to smile like an idiot, but probably failed.
Poor summer gay children, but also brave young generation. <3
Rozbíhají se SKAM remaky v bambilionech zemí a dodávají odvahu se vyoutovat dětem a teenagerům všude po světě. <3
Asi mi bylo nakonec souzeno učit cizince češtinu. Nejdřív přišla nabídka z jazykovky na lekce pro skupinu osmi Nepálců, kteří mají tady ve Zlíně restauraci. Když zkušené lektorky a další lidi, kteří o to měli zájem, postupně odpadli, zbylo to na mě. Dozvěděla jsem se to v úterý odpoledne a v sobotu máme první hodinu.
Do toho se mě ptal kolega/kamarád z Ghany, jestli bych ho nechtěla učit, protože mu nikdo není schopný vysvětlit gramatiku a učitelů češtiny je jako šafránu, takže jsou všichni hrozně busy. Začínáme tento pátek.
Po dni plném šílenství vařím L. na večer čaj proti nachlazení, ona mi míchá vodku s pomerančovým džusem.
čtvrtek 7. února 2019
'I (would) throw you gently into a fire'
is my new 'I love you' from now on
Víkend plný SKAM a BTS byl přesně ten lazy me-time, který jsem potřebovala. Protože A. chytla chřipku, čímž se zhroutil náš plán podívat se na třetí sérii, až J. bude hikovat, rozhodla jsem se na ni podívat sama. Když jsem byla už skoro na konci, A. mi napsala, že už je jí líp a že bychom to mohly přesunout na neděli. Long story short – viděla jsem tu sérii za jeden víkend 2x and I have no regrets.
A. měla nejvíc pohodlné domácí oblečení a já jsem se cítila hezká a průhledná jako už dlouho ne. Tyhlety casual dýchanky ve dvou začínají být my new favourite thing.
Ještě než jsme se do toho pustily, tak byl bonding time nad kávou a rozhovory o rozbitých rodinách, ke kterým jsme se dostaly přes A‘s ubodanou kamarádku. Just South America realness. The older I get the more confused I am if people have watery eyes because they‘re about to cry or if they‘re just tired.
Everything is so calm these days. My heart is tranquil and my soul‘s at peace.
Reunion s Kupečkem po víc než půl roce ve vlaku. <3 My s V. jsme rozpustilé a K. za nás musí korigovat realitu. Moderní útulnost ve Vnitroblocku a superdrahé, ale výborné vinisko. Historky z Číny a sdílení náhodných novinek. Protože nejsme schopné se potkat v jednom městě, K. za náma přijel do Prahy z Pardubic a pak jel do Olo za Š.
Na dalším vinisku na druhém konci Prahy s V. probíráme norštinu. Po pěti sekundách s T. a M. šílenství stoupá o bambilion procent a já vím, že hrozně nejsem připravená na NV demons.
Asi bych to neměla říkat ani to tak cítit, ale z celého Night Vale představení se mi nejvíc líbil Mal Blum – the weather.
„I got dumped in a cab by a person I didn‘t know I was dating...We should stop seeing each other. We are seeing each other?...And there was just nothing left to say, so I sent an octopus emoji. People on Twitter asked me: Why the octopus emoji? I don‘t know?! Why not? I don‘t know what I‘m doing.“ Klidně bych si na to zašla jako na stand up. A mezi těmito výbornými průpovídkami depresivní hudbička, that makes you happy s lámajícím se hlasem posazeným vysoko a výborným přízvukem. They also call everybody „babe“ which is supersweet.
„...and I came out as transgender and people keep asking me – Is this gay when I date this person? I have no idea? I mean, yes, it is gay any way you slice it, there‘s nothing heterosexual about these relationships.“ And I had to stop myself from shouting: „That‘s the best way to be.“
Also Disparition is a person? Vypadá jak největší koťátko někde ze Skandinávie, kolem krku tenkou pletenou šálečku, nic neříká, jenom se culí a hraje.
Cecilovo: „You are a person!“ Important reminder, který mi pořád rezonuje v hlavě. Jeho tělo vůbec nepůsobilo skutečně. Cecil je nějaká vyšší životní forma s nadlidským talentem pro herectví.
Celkově se mi během celého představené špatně soustředilo. Vstřebávala jsem vjemy z reunionků a nějak jsem se pořádně nedokázala nadchnout. I definitely used to feel more. I don‘t know what was happening with me. Everyone was so nice, artsy, kitten-like and lgtbq-friendly and I just wasn‘t feeling it that day.
Rozhovory o tom, co to vlastně znamená: „grind the blood into the carpet“ a o přechodnících, které M. skládala do špatných básní, which is the exact reason why I love her the same as I love V. for her immature jokes.
Later at V‘s the anxiety kicked in for absolutely no reason, because it‘s the ultimate safe place with friends I know forever. I killed it a little with hot shower and with lying in an empty, dark room curled under the blanket. My body was shaking until I fell asleep.
Everything was more or less fine in the morning and after the girls left, we had a little bit of „our time“ with V.
Víkend plný SKAM a BTS byl přesně ten lazy me-time, který jsem potřebovala. Protože A. chytla chřipku, čímž se zhroutil náš plán podívat se na třetí sérii, až J. bude hikovat, rozhodla jsem se na ni podívat sama. Když jsem byla už skoro na konci, A. mi napsala, že už je jí líp a že bychom to mohly přesunout na neděli. Long story short – viděla jsem tu sérii za jeden víkend 2x and I have no regrets.
A. měla nejvíc pohodlné domácí oblečení a já jsem se cítila hezká a průhledná jako už dlouho ne. Tyhlety casual dýchanky ve dvou začínají být my new favourite thing.
Ještě než jsme se do toho pustily, tak byl bonding time nad kávou a rozhovory o rozbitých rodinách, ke kterým jsme se dostaly přes A‘s ubodanou kamarádku. Just South America realness. The older I get the more confused I am if people have watery eyes because they‘re about to cry or if they‘re just tired.
Everything is so calm these days. My heart is tranquil and my soul‘s at peace.
Reunion s Kupečkem po víc než půl roce ve vlaku. <3 My s V. jsme rozpustilé a K. za nás musí korigovat realitu. Moderní útulnost ve Vnitroblocku a superdrahé, ale výborné vinisko. Historky z Číny a sdílení náhodných novinek. Protože nejsme schopné se potkat v jednom městě, K. za náma přijel do Prahy z Pardubic a pak jel do Olo za Š.
Na dalším vinisku na druhém konci Prahy s V. probíráme norštinu. Po pěti sekundách s T. a M. šílenství stoupá o bambilion procent a já vím, že hrozně nejsem připravená na NV demons.
Asi bych to neměla říkat ani to tak cítit, ale z celého Night Vale představení se mi nejvíc líbil Mal Blum – the weather.
„I got dumped in a cab by a person I didn‘t know I was dating...We should stop seeing each other. We are seeing each other?...And there was just nothing left to say, so I sent an octopus emoji. People on Twitter asked me: Why the octopus emoji? I don‘t know?! Why not? I don‘t know what I‘m doing.“ Klidně bych si na to zašla jako na stand up. A mezi těmito výbornými průpovídkami depresivní hudbička, that makes you happy s lámajícím se hlasem posazeným vysoko a výborným přízvukem. They also call everybody „babe“ which is supersweet.
„...and I came out as transgender and people keep asking me – Is this gay when I date this person? I have no idea? I mean, yes, it is gay any way you slice it, there‘s nothing heterosexual about these relationships.“ And I had to stop myself from shouting: „That‘s the best way to be.“
Also Disparition is a person? Vypadá jak největší koťátko někde ze Skandinávie, kolem krku tenkou pletenou šálečku, nic neříká, jenom se culí a hraje.
Cecilovo: „You are a person!“ Important reminder, který mi pořád rezonuje v hlavě. Jeho tělo vůbec nepůsobilo skutečně. Cecil je nějaká vyšší životní forma s nadlidským talentem pro herectví.
Celkově se mi během celého představené špatně soustředilo. Vstřebávala jsem vjemy z reunionků a nějak jsem se pořádně nedokázala nadchnout. I definitely used to feel more. I don‘t know what was happening with me. Everyone was so nice, artsy, kitten-like and lgtbq-friendly and I just wasn‘t feeling it that day.
Rozhovory o tom, co to vlastně znamená: „grind the blood into the carpet“ a o přechodnících, které M. skládala do špatných básní, which is the exact reason why I love her the same as I love V. for her immature jokes.
Later at V‘s the anxiety kicked in for absolutely no reason, because it‘s the ultimate safe place with friends I know forever. I killed it a little with hot shower and with lying in an empty, dark room curled under the blanket. My body was shaking until I fell asleep.
Everything was more or less fine in the morning and after the girls left, we had a little bit of „our time“ with V.
pátek 1. února 2019
Nejmilejší uklízení je před tím, než má přijít návštěvička.
I locked myself out of my flat and got stuck in the hallway for about an hour in the most ugly home clothes. That was a punishment from Universe, because the day before I‘d claimed that I‘m happy and my life is in perfect balance. I was standing in front of the door (without phone or wallet, L. in Malaysia, not knowing any friends‘ numbers by heart, meet up with M. in an hour) and did my best not to start crying. Strávila jsem hodinu na chodbě, ale nakonec všechno dobře dopadlo a já jsem se vloupala zpátky do bytu.
Chaos při hledání se ve Zlíně a šťastné shledání v trolejbuse. Zastávka pro víno a mňaminky a rovnou do kina. Počkaly jsme až se dovnitř vecpe dav hysterických, náctiletých slečen a potom jsme se s největším studem vplížily do sálu. Už dlouho jsem se necítila tak nepatřičně a dlouho jsem neměla takovou potřebu do sebe rychle nalít nějaké víno. Dokonce jsme dovnitř propašovaly i olivy. Když jsme byly v půlce lahve, už se nám trošku podařilo potlačit shame a začaly jsme si užívat promítání a nádherné absurditky. BTS záznam z koncertu ve Zlínském kině. Who‘d expect that.
Značně v náladičce do Gulliveru za A. a M. Od zábavičky přes naše bytové démony k duchařským historkám majitele kavárny, který rok žil na hradě.
Pak příčetně domů posledním trolejbusem a ještě díl Hannibala, který mám trošku v mlze.
Po čtyřech hodinách spánku vstávám dodělat práci, abych se potkala s deadlinem, zatímco M. s kocourem ještě dospávají. Rozhodla jsem se nestresovat, že je neděle a já nemám skoro žádné přípravy a prostě jsem s klidem čekala, až se M. vzbudí. Neměly jsme žádný konkrétní plán, ale říkala jsem si, že kolem poledne nejspíš pojede domů. Nakonec to dopadlo tak, že jela posledním vlakem.
Říká se, že vůně a pachy jsou nejsilnější vyvolávače vzpomínek. M. voní tabákem a inzulínem, což mi vždycky nejvíc připomene celý život na Bytě.
M. prohlásila, že mimosa je přece snídaňový drink, takže to máme povolené, a za chvilku už otvírala šampaňské, které zbylo ze Silvestra.
*M. jako největší smetí v pyžamu s rozcuchanými vlasy, po tom co právě vstala v jedenáct dopoledne s šáněm v ruce*: „My jsme úplně jako ti fancy lidi, kteří si dávají snídani v luxusním hotelu na dovolené.“
„Úplně no,“ směju se.
Nevím, proč jsem čtyři roky čekala na dokoukání třetí série Hannibala. Nádherně vygradované šílenství a nejkrásnější love story ever.
„Is Hannibal in love with me?“ and „But do you ache for him?“ a lesbian Alana ve svých hot kostýmcích jako boss blázince. "This is all I ever wanted for you, Will. For both of us."
Zprvu mi přišlo, že mě ta mimosa léčí, ale odpoledne mě rozbolela hlava jako střep, jen co mi zabral prášek, už se M. vydávala do ledničky pro červené víno.
Další dávky šílenství při fotkách z Japonska a nakonec první díl Patricka Melrose jako psychotická třešnička na dortu absurdit.
Chaos při hledání se ve Zlíně a šťastné shledání v trolejbuse. Zastávka pro víno a mňaminky a rovnou do kina. Počkaly jsme až se dovnitř vecpe dav hysterických, náctiletých slečen a potom jsme se s největším studem vplížily do sálu. Už dlouho jsem se necítila tak nepatřičně a dlouho jsem neměla takovou potřebu do sebe rychle nalít nějaké víno. Dokonce jsme dovnitř propašovaly i olivy. Když jsme byly v půlce lahve, už se nám trošku podařilo potlačit shame a začaly jsme si užívat promítání a nádherné absurditky. BTS záznam z koncertu ve Zlínském kině. Who‘d expect that.
Značně v náladičce do Gulliveru za A. a M. Od zábavičky přes naše bytové démony k duchařským historkám majitele kavárny, který rok žil na hradě.
Pak příčetně domů posledním trolejbusem a ještě díl Hannibala, který mám trošku v mlze.
Po čtyřech hodinách spánku vstávám dodělat práci, abych se potkala s deadlinem, zatímco M. s kocourem ještě dospávají. Rozhodla jsem se nestresovat, že je neděle a já nemám skoro žádné přípravy a prostě jsem s klidem čekala, až se M. vzbudí. Neměly jsme žádný konkrétní plán, ale říkala jsem si, že kolem poledne nejspíš pojede domů. Nakonec to dopadlo tak, že jela posledním vlakem.
Říká se, že vůně a pachy jsou nejsilnější vyvolávače vzpomínek. M. voní tabákem a inzulínem, což mi vždycky nejvíc připomene celý život na Bytě.
M. prohlásila, že mimosa je přece snídaňový drink, takže to máme povolené, a za chvilku už otvírala šampaňské, které zbylo ze Silvestra.
*M. jako největší smetí v pyžamu s rozcuchanými vlasy, po tom co právě vstala v jedenáct dopoledne s šáněm v ruce*: „My jsme úplně jako ti fancy lidi, kteří si dávají snídani v luxusním hotelu na dovolené.“
„Úplně no,“ směju se.
Nevím, proč jsem čtyři roky čekala na dokoukání třetí série Hannibala. Nádherně vygradované šílenství a nejkrásnější love story ever.
„Is Hannibal in love with me?“ and „But do you ache for him?“ a lesbian Alana ve svých hot kostýmcích jako boss blázince. "This is all I ever wanted for you, Will. For both of us."
Zprvu mi přišlo, že mě ta mimosa léčí, ale odpoledne mě rozbolela hlava jako střep, jen co mi zabral prášek, už se M. vydávala do ledničky pro červené víno.
Další dávky šílenství při fotkách z Japonska a nakonec první díl Patricka Melrose jako psychotická třešnička na dortu absurdit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)