imagine a horse as a skeleton with a blue fire mane

Nejdřív jsem byla nervozní z toho, jaké bude učit full-time na uni, jaký bude první semestr, učení prváku na FT a celkově učení na FaMe, pak to nějak všechno šlo, teď musím prostě bez mrknutí odučit češtinu pro cizince (ze slíbené metodologie jsme zase samozřejmě nedostali nic). 

I když mě to pořád ještě někdy mele, ohledně těchhle kurzů jsem měla fakt pocit, že jsem invincible a odučím cokoliv, co si kdo řekne. Vždycky je to jenom o lidech a Ukrajinci jsou zlatíčka (přesně jak říkaly ségry). Co si troufneš učit je po jisté době už jenom otázka toho, jak velké máš koule. And I think that in this sense, my balls are the size of coconuts. There, I said it. Škoda jenom, že mi to nijak nepomůže v řešení šílenství stavby.

Včera mě před spaním neskutečně bolela hlava, nemohla jsem spát a myslela jsem na svoje Ukrajince. Všechno mi to zase jelo v hlavě.

Je 22.4. a ráno se zase budím s bolestí hlavy. Říkám si, že si opravdu musím ráno odpočinout, než půjdu po 12 do práce, jinak se z toho zblázním. Dočítám posledních pár stránek Aristotle & Dante a mezitím dostanu email, že potřebujeme nějaké podklady na kurzy angličtiny pro Ukrajince, které by se měly rozjet v lednu 2023 a musí to být DNES. Okáčko, odsouvám dnešní kurz češtiny i přípravu výuky pro dálkaře. Než jsem se k tomu dostala, J <3 už to všecko vypracovala. Píšu teda alespoň připomínky. Když je odešlu, dozvím se, že ředitelka už to mezitím poslala tajemníkovi. Okáčko. Pak další email, že je načase zadat požadavky na rozvrh v zimním semestru. A tak si tady žijem, neverending cycle of craziness. Mezitím s L. řešíme fucking polystyren. Nebo teda ‘polyš,’ protože stavaři tomu jinak neřeknou.

Cestou do práce se stavuju do knihkupectví, jestli náhodou nemají pokračování Danteho v angličtině. Nemají, ale paní, která mi ukazuje, kde mají literaturu psanou anglicky, má na vyzvánění Harry Potter theme. Chtěla bych si koupit celou tu sekci, je to jeden gem vedle druhého.

Jdu úplně v chillu do práce, protože myslím, že přijde jenom jedna paní, které řekneme, ať se přidá do té první skupinky, takže výuka nebude. Asi jsem to měla čekat, ale přišly čtyři paní se třema dětma a organizátorka samozřejmě nikde. Tak se pět minut před výukou dozvím, že teda tu hodinu 40 odučím. Zase všichni miloučcí, akorát já jsem bouncing off the walls z chaosu a nekonečných změn. Navíc se do kurzu přišla podívat kolegyně, která bude mít úterní hodiny.

Po kurzu mě všichni zastavují a ptají se, jaké to bylo a jaké to je. Když P., která to organizuje, říkám, že už nemůžu, ptá se, jestli mě má pozvat na panáka. Povídám, že nemůžu, protože mám dneska ještě dálkaře.

Stavuju se do lékárny na moji pounding headache a jdu na FT, kde mě čekají tři hodiny angličtiny s dálkařema.

Sobota s dálkařema a neděle s nekočícími emaily a s vybíráním oken a vchodových a interiérových dveří. Životek is intesifying all the time. 

natasha lyonne walking around new york while depeche mode’s personal jesus plays

is my new sexuality

L. přijela probrat životek, tyvole, adulthood. 

Objetíčka. Poprvé u nás ve Zlíně. Hned nalívám portugalskou sladkou pálenku, kterou nám L. přivezla z Madeiry. Mluvíme o všem a pijem. L. byla ještě nakoupit a kromě jídla přivezla čtyři láhve našeho nejmilejšího Lambrusca z Lídlu za 49 korun, ze kterých za ten večer myslím padly tři. Povídáníčko o všem, několik epizod Naked attraction a taky návrať u prohlížení fotek z gymplu, u kterých ani jedna nejsme schopná dát dohromady, jak to všecko bylo. 

Na druhý den procházka kolem řeky až do centra do Jedním Tahem, my beloved. Potom cestou zpátky na obří menu pro tři lidi v Bůrgru a pivko. 

Mám radost, jak jsme to všecko probraly, že se u nás L. cítila dobře a že jsme ji snad i podpořily se všemi jejími budoucími plány. 

Pořád nechápu, jak dobře se z toho všeho vyhrabala. Neumím si představit, co bych dělala na jejím místě, pravděpodobně ale ležela v kuchyni na podlaze or murder someone. 

Se sestrama jsem si chystala výuku češtiny pro Ukrajince a byl to perfektní česko-ukrajinsko-rusko-anglický chaos. Když chystám podklady pro výuku, v hlavě se mi to spojuje s dalšími obskurními jazyky, co mozek našel, a když vidím ‘nůž’ napadá mě jako první slovo ‘hóčó’

Š: Jiný obskurní jazyk, co mozek našel. To fakt může jenom tvůj mozek. Normálně tam člověk nemá v zásobě slovíčka ze 17 jazyků.

Na začátku jsem si myslela, že se půjdu podívat na úvodní hodinu těch kurzů pro Ukrajince a nějak se na to připravím nejlíp, jak bude v mých silách. Potom se to několikrát rušilo a odsouvalo kvůli financování a dalším byrokratickým srancům na nejvyšších místech. Nakonec jsem měla zahajovat kurz v pátek, ale ještě den předem jsem dostala chaotický meil, jestli bych nemohla zahájit už ve čtvrtek namísto kolegyně. Email s informacemi přišel v noci 23:45 I’m not even kidding.

Nakonec to ale bylo boží. Stačilo mluvit pomalu a upozorňovat je, že oni taky musí. Snažili se kvůli mně mluvit rusky, protože jsem jim řekla, že trochu rozumím. <3 Nejmilejší paní - učitelka, manažerka, prodavačka a fitness trenérka a jednu studentka se studentem. Plácali jsme to dohromady česko-rusko-ukrajinsko-anglicky, ale vždycky jsme si rozuměli. 

Když jsme dělali abecedu a já jsem jim říkala, že jsem se snažila vybírat slova, která jsou podobná, říkali “děkujeme.” <3

Když mě nenapadala žádná slova, ve kterých by bylo Q a W, rozčilovali se, proč máme taková písmenka, když je na nic nepoužíváme. 

Až na konci hodiny jsem jim říkala, že dneska jenom zaskakuju a v pondělí a ve čtvrtek budou mít jiné lektorky. Byli smutní, že je nebudu učit a ptali se: to už se neuvidíme?

Paní, co to organizuje, mi po skončení říkala, že byli nadšení <3 což mi udělalo hroznou radost, protože jsem takovou hodinu učila prvně a bylo to impro jako blázen (s pomocí učebnice a rad od sester samozřejmě). Když jsem jí říkala, že jsem na uni první semestr, divila jsem, že jsem šla do téhle výuky a říkala: takový křest ohněm, co. A křest ohněm, indeed, to fakt nejvíc je.

I když mám pocit, že jsem se toho od nástupu (3 měsíce utekly jak nic) naučila hrozně moc a taky se posunula, stejně to furt nestačí. Divila jsem sama sobě, jak jsem ohledně těch kurzů pro Ukrajince vyklidněná i v rámci té chaotické organizace. 

Conclusion dnešního dne

je vrátit se na duolingo a začít se učit ukrajinštinu

Už vím, že v příštím semestru budu učit celým úvazkem na FaMe, a navíc ne pod hydrou, ale pod P., ze které bude nově garantka. <3

Za posledních pár dní jsem zjistila, že jsem zapsaná v novém chystaném projektu (angličtina pro Ukrajince), že čeština pro Ukrajince se ruší, pak, že se posouvá o týden a poslední informace zase je, že se ruší. Učím se teda fakt všechno brát víc v klidu, nehrotit věci a čekat na finální informace v čase, kdy jsou opravdu relevantní (pět minut před zahájením).

Na obědě potkávám K., která na mě čeká, i když už má dojezeno <3 Souzníme si, jak jsme obě vyčerpané a nemůžem se dočkat toho skoro čtyř měsíčního volna. Mluví o tom, jak její manžel nikdy nechápe, jak moc je to potřeba a je to pravda. Kdo to nezažije, tak nepochopí, že přes semestr jedeš fakt na 100 % a pak jsi z toho vyždímaná jak kus hadru. Teachers deserve all the holidays they can get. A všichni bez rozdílu si zaslouží čtyřdenní pracovní týden.

Co se týče stavby, L. říká: je to past vedle pasti. Soused říká: jo, je to pastovité.

Já jsem sova a Š. tučnák. Závidí mi, že jsem pták, co lítá. V. je taky tučnák a M. kohout.

Na M. nejvíc sedí: Roosters are those talented, creative, but somewhat eccentric people who make life interesting for the rest of us.

Skoro všichni jsme bird personalities: Bird personalities are those attractive, talented people who brighten our day with their infectious joire de vivre. But maintaining this high-flying lifestyle requires a high metabolism that often makes them flighty and emotionally jittery…

Na hodině na FT si mají studenti představit, že žijou na určitých místěch z učebnice. Týpeček si vybral Bangkok a při popisování svého typického dne povídá: I will sell myself for high price. I’m done and I need holidays. Je to takový baculatý týpeček, co rád peče, can you imagine. My life is a joke. I will miss him.

Se studenty děláme animal in you - nacpala jsem to šikovně do lekce s idiomy. Of course, tyvole, že Sebastian, který mi tam nejvíc pije krev, je kohout.