Slow growth is still growth

V: Chci být přesně tohle, až mi bude padesát. Wild hair, cooking some kale, dancing with knives to cleanse the time.

M: Proč čekat do 50ti když to můžeš být už teď. Release your inner JD goblin.

V: Wild hair checked tak zbytek vypustím.

3. leden. Mám kupu práce do práce a měla bych se učit na zkoušky, ale jediné co chci je hrát Witchera a Magicy. What have I done.

Věta do korpusu: Your memory might be leaving, but your psychic powers are stepping in.

Mám radost, že všichni mají svoje polovičky, se kterými můžou trávit milý čas.

J.už se taky něco rýsuje. Hodný, roztomilý kluk, co swinguje, pracuje se zbraněmi a jako koníček míchá koktejly. 

Věta do korpusu: Úplně vím, že si tak prozpěvuješ, když jdeš pozdě. 

Chtěla bych aby nás jednou M oddala v pirátském klobouku a jenom by na nás zařvala just kiss.

Mám dodělané faktury, tak můžu L. konečně vysvětlit Magicy. Největší nostalgička je prohlížení kartiček z mých starých balíčků.

Konečně budeme mít větší byt, tak k nám budou moct návštěvičky na pandičky a bambusový les.

Věty do korpusu: 

M: Já jsem se musela vrátit, protože duchové zase rozsvítili v kuchyni.

L: Zmizly mi postavy z wowka, tak jsem musela udělat novou a pojmenovat ji Kdoule, protože nic jiného jsem v hlavně nenašla.

Moje největší umění je snažit se něco vysvětlit takovým způsobem, že všechny akorát víc zmatu. Can you believe that I've been a teacher for four years explaining things for living?

Jak nehraju hry, tak jsem nevěděla, že itinerář není nekonečný. Kvůli tomu jsem se musela několikrát ploužit ke kupcům s plným batůžkem. Dřív jsem nevěděla, že se těch věcí mám zbavovat a poučila mě až L, když se zhrozila: “Proč proboha táhneš tolik té zbroje.” 

Š. se mě teď po ránu ptá: Máš nějaké monstrum, kterého se bojíš? A nějaké oblíbené? Ráno mě to fakt vyděsilo, jaké monstra sakra myslí.

Na jedné frontě řeším Postwar American Poetry a na druhé, jak najít Annu, ženu Krvavého Barona, případně močály

a ježibaby. 

Achjo, chci hledat čarodějnice a ne učit se americkou literaturu. 

Měla bych psát pololetní reporty, ale promiňte studenti, neuzavřu vám známky, protože musím hledat Annu.

Věta do korpusu: Can we do a favourite song of the decade and can you do it without the mountain goats?

Reflexe III

Září: Poslední setkání se Zlín’s international community. Počátek true crime podcast obsese. Beru práci na vošce a s tím i nové výzvy.

Babí léto na naší zahradě. Zase můžu spát ve svém dětském pokoji bez démonů. První a poslední Trivia od začátku lockdownů.

M. v Portu a rodiče na Šumavě. 

Říjen: Workshop online výuky, který přišel o půl roku později než byl potřeba but OK. Vyčerpané řízení domů, během kterého jsem se sama vypsychovala posloucháním Red handed a pak byla sama doma vyděšená v obrovském domě. Fajn videocall s LM a L a pak ještě s V.

Další výlety do lesa na kešky a na houby.

Interstellar. <3

Jdu na návštěvu do komunity tanečníků swingu, do které patří i sestry.

Chaos první a poslední prezenční výuky na uni.

Them Goats vydávají kvanta hudby, aby zachránili naše duševní zdraví. 

Jobhunting K. a V. a počátky hospodských kvízů.

Obsese bratry Greenovými.

2020 graduje povodněmi.

Jestli jsem se letos něco naučila, je to how to host a conference call na nejrůznějších platformách.

Listopad: Baby steps k diplomce. Láska k bratrům Greenovým. Screeningy s pagan crew. <3 Jak tak koukám ještě pořád hodně karanténa a radosti, když na chvilku vyjdeš z bytu. Americké volby intensifies. Taky asi deep depka, jak tak koukám a její léčba prací na zahradě a procházkama se sestrama a naší smečkou. Kvízy s nejnáhodnějšíma lidma. Vykládám sny a pálím si ruce papričkama.

Spousta času doma doma. Sváteční výlety do přírody. Nová práce pro celou rodinu.

Pětileté výročí

Prosinec: Šlenství shánění vánočních dárků. Různá dobrodružství všedního dne v kuchyni. Slepování lineckého jako forma self care. Rozčilování se se studentskou neschopností. Láska k Lin-Manovi. Nějaký pit, už ani nevím který a o čem. Moc milé návštěvy Gullivera. Náhodná polockdownová setkání ve Zlíně, Ostravě a Frýdku.

Reflexe II

Červen: Realizace wild sage & rosemary tattoo. Na druhé straně těžkých coming outů. Zpětně si říkám, že tehdy we’ve been through a lot, ale taky že bez těchhle sinusoid by pak ten život byl hrozná nuda. Tehdy a ještě kus potom byl jediný lék na úzkost útěk. Možná proto, že to začíná na stejné písmeno. Naposledy se mi podařilo panic attack částečně zahnat clear fear appkou. Vždycky mě ty dýchací cvičení strašně rozčilujou, ale asi fakt fungujou. Zní to šíleně, ale je potřeba uvědomit si, že máš nohy nebo další části těla na zemi, ta tě pevně drží a nemáš kam spadnout. Pak postupně uvolňovat všechny svaly. Nejdůležitější je přijmout, že tohle je jenom strach a tvůj panic button is broken, ale teď se to pomalu budeš snažit dostat pod kontrolu and you can do it. 

Milé oslavy s L’s rodinou. Všechny moje vztahy jsou fakt značně ovlivněné mým duševním zdravím, who would’ve thought. Téměř konec letního semestru, který zvládáme hlavně vzájemnou podporou s T. Nejhorší fatální opilost v Šopě v 7 večer, because people a slavení a okolnosti a nejhorší kocovina na druhý den. #červnovévyhrocenéemoce Není divu, že tohle šílenstí zajistilo anxiety through the roof. Teď už mám cbd (které ale není dobré brát v kombinaci s některými léky, což je zrovna teď trochu problematické) a pár coping mechanisms. 

Stěhujem M. do nového bytu a na návštěvě u Holánků which feels like a safe place, home a pohoda.

Červenec: postátnicové veselí with my favourite people <3 Flashbacky z doby tak dávné, že to působí jako úplně jiný život. Sluníčko a pivo v Hoblině. I miss just having a couple of beers with friends na zahrádce. Drinčíky, hudba z jukeboxu a šílený smích v Podpalubí. Velká radost z toho, že jsou všichni v Česku for the time being. Učím se s V. na státnice jako za starých časů akorát jiný předmět a na jiném bytečku. 

Zrod nás jako měst. 

Z třídenního hiku domů na druhý den po spaní na zřícenině. You have to pick and choose your battles.

Hamilton s M. a V. na oslavu všech státnic, nejmilejší family time <3

Srpen: Oslava L’s tety a pak hned Berti s Kupcem a L. v Bloku. Duha, štěstí a tanečky. (Poslední živý koncert na dlouhou dobu?) Na druhý den výlet do Kroměříže, kde má K. zrovna náhodou rodiče.

Andělé zoufalství, Sylvia Plath, Looking for Alaska a Dobrá znamení.

Šťastné návraty domů domů.

Nejlepší summer retreat s V. a M., hike na Lysou a koupání v ledové řece.

Dorazilo Bertovo Lpíčko.

Dovolená na Maltě a pak další dýchánek v Praze.

Naivně si myslím, že jsem na tábor připravená mnohem víc než vloni. What doesn’t kill you makes you stronger, hopefully. 

Z tábora jak největší smetí hned na tátovu padesátku, mingling with realtives, které jsem neviděla už hrozně dlouho. L. taky nesnese pálenky, takže spolu osvobozeně pijem Jägera. 

Milé týmové setkání. Všechny tyhle akce, kde jsem dřív chodila více méně z povinnosti si hrozně užívám. 

Reflexe I

Leden: Výlet do Nizozemí, který se nedostal ani do fáze plánování.

Můžem do školy a na zkoušky Thu u:re fæder je skrytý vtípek anglistů. Počátky podnikání, nikdy bych si nemyslela, že něco takového budu v životě dělat a here we are.

I'm just a kid od Simple plan je pořád můj jam.

Tajnosti z firmy, ve které už neučím, protože #2020

Další tajnosti od studenta, po kterém se slehla zem.

Hokej a půjčovna deskovek, obojí bussiness mých studentů. Zajímalo by mě, jak se jim daří.

Únor: I've turned myself inside out liking you, pořád miluju.

Miluju jak Memorin říká přítelkyně a miluju, i když to nejsou únorové, ale prosincové vzpomínky.

Don't entertain anyone's bullshit je pořád jedna z nejlepších rad do života.

Mohli jsme chodit na panelové diskuze do kaváren.

Blbě se to přiznává, ale A. je taky hodně moje crush, když ji zrovna potkávám.

Potrebuju, aby mě zase hnala kupředu zběsilá síla. Hlavně o zkouškovém.

Je pravda, že ta škola nebyla úplně dávačka, ale už zbývá jen kousek. Škoda, že ten nejtěžší.

Březen: výlety s L do přírody jsou moc fajn. Známe se věčnost. Když říkám věčnost, tak to fakt myslím vážně.

Můžeme chodit do divadla. Ještě nám pořád zbývají dva lístky z minulé sezóny.

Taky často vídávám sestry a R. na cestách do školy.

To jsme ještě věřili ve slunné a lepší zítřky.

Nejmilejší přátelství s T.

Terrace house obsese.

Výlet do Polska s V. A Miu.

Novinky v Názvu a moje VIZE

The end of the world party ❤

Nic není víc my, než vyřvávání Hamiltona.

Nesmíme zapomenout na future travels Balaton trip.

D's legendární ponožkový striptýz.

Teprv teď mi došlo, že je to od strip a tease.

Duben: Karanténa. Počáteční boj s online výukou. Jóga a velké domácí úklidy. Spousta času doma doma a jarní sázení na zahradě. Pálení klestí je první reálná úprava pozemku. Taky první přípravy tábora. Fakt začínáme plánovat skoro půl roku předem. Hodně pečení a norštiny. Nároky na dobrý pocit z dobře oddělané práce se snižují. 

Květen: Baví mě psát děsivě. 2020 byl fakt docela intense. Škola, práce, hypotéka, pandemie, deteriorating mental heatlh. Milý čas s L’s rodinou a pečení s Š. I think lately she has started to understand that our life is our life. Midnight gospel si musím někdy pustit znova. A vypít u toho spoustu silného alkoholu, abych trošku osvobodila mozek a dokázala chápat všechny souvislosti. Bonding s P. následovaný obrovským zklamáním v prosinci. Potkat se s L. nám prostě není souzeno. John Mulaney <3. Spousta keškoidních výletků a zásadních rozhovorů. Koncept nové tetovačky proti démonům. Hike s LH byl moc mile strávený čas. Úspěšný boj s ročníkovkou a spojení dvou světů. Vracející se vize. Když mám vize připadám si jako někdo a všichni z beatníků. 

Všichni jsme Hermiona v Osidle Zla.

L o půl 11 teprv dává chleba do trouby, tak hudba mládí a reflexe 2020 jenom při světle z trouby a světýlkách na stromečku.

V mezidobí mezi Vánocemi a Silvestrem poprvé v životě začínám hrát Witchera. Jediné co chci, je toulat se v lesích a sbírat bylinky na lektvary. Vůbec mi to nejde, chci jet rychle na koni a místo toho tasím meč. Omylem šťouchám do Nilfgaardských vojáků a pak málem umřu, když se rozčílí. Nikdy to nedohraju, protože mě rozptylujou mini sidequesty, jak někdo ztratil truhličku. I want to help this person. Let me kill this creepy creature for you.

Čeká mě dlouhá temná část v kobkách, která se mi vůbec nelíbí, tak ji co nejvíc oddaluju a chodím hledat ztracené poklady. But I will have to enter the kobka at some point, jak říká M.

29. jsem nějak náhodně otevřela svoje encyklopedie z dětství a narazila na stránku s dinosaury. Potom jsem vyhrabala celou knížku ze svého dinosauřího období a prohlížela ji večer u pohádky. Nevím, jaký je den a užívám si mimorealitu. Na japonštině bych si před zkouškovým o dinosaurech a vlastně ani japonské knihy (Den předtím jsem dočetla Než vystydne káva) rozhodně číst nemohla.

Moje sestra si v 11 večer šije kalhoty na stroji.

Před spaním si dělám kvíz: which hot monster are you going to hook up with tonight?

Procházka na Hukvaly s L, tátou a pesečkama. Nejvíc milá návštěva L&H a skvělý rodinný večer s unem a žolíkama. 

Na poslední den v roce další deskovky u K&R v Ostravě, pohodový rodinný Silvestr a záchvaty smíchu až do dvou do rána. Nikdy jsem nezažila tak malé drama kolem půlnoci a neumírat na kocovinu a být fresh 1.1. Ještě vyzvednout J, stavit se domů na oběd a kafíčko a pak už domů do Zlína ve zlověstné atmosféře Opravdových zločinů a dálnici utopené v mlze.

Pořád se nemůžu vzpamatovat z toho, že K. řekla, že to byl možná nejlepší Silvestr.

You keep the light on

Začala jsem si znovu číst (a vybarvovat pastelkama) Lin-Mana a psát si gratitude journal, abych co nejvíc zpomalila a pečovala o sebe. 

Útržky z něj: 

people I’m grateful for: S. for talking to me, acknowledging me, confessing to me that she’s lonely, M. for sharing her childhood traumas and demons with me.

Spousta pláče, physical and psychological pain.

První dobrý den po víkendu v pitu, celonoční spánek a spousta energie přes den, slzy po Hemingwayově povídce, chci do Porta skočit do studeného slaného, slaného moře. 

Intenzivní uvědomění, že jóga IS the best part of my day.

Telefonát od mámy, že mi přišlo poštou poděkování za lekce od I. Z. <3 

Výjimečně dneska nejsou věci na ohni. Ani oheň na věcech. 

Randíčko v Gulliveru při svíčkách a s rumoládou. Zajít si teď večer posedět do kavárny nad horkou čokoládou (s rumem) je teď velký, vzácný a surreální zážitek / It's just a ride, jak říká #amandapalmer ☕🎡

Produktivita pořád klesá s tím, jak se blíží svátky a tak s Pagan Crew bingujem I am not okay with this.

Klárka mi náhodně píše, že už je z ní paní doktorka. 

První točené od začátku druhé vlny na srazu s M. (a V.), která je přestěhovaná zpátky do Zlína, což nám oznámila v 3:39 ráno. 

Kocovinový maratón filmů s L., což se nám skoro nikdy nezdává. 

Jordan je skvělé jméno pro kluka, holku, řeku i jezero. 

Místo pohodového rodinného víkendu v Měrkovicích v pátek večer po frustrujícím posledním dni ve škole odjížíme do Ovy za K. a R. 

V děsivé mrazivé večerní mlze Opravdové zločiny na dálnici. 

Večer nejmilejší povídání a vztahová terapie s K., jak říká L. Trochu se bojíme tulit na posteli s nestabilníma nohama. Chybí mi všechny zvířata, i když vím, že kocour je v bezpečí s M.

Ráno sprcha a R. s K. se o nás hezky starají a chystají nám avokádovou pomazánku, kterou si dáváme se zbytkem L’s chleba.

Výlet do Bělského lesa, který díky lovu kešek křížem krážem celý prochodíme. Tajemná díra se špinavou vodou, kaplička, záludná multikeš s finálkou, kterou hlídá bobr stromový a ještě jedna u parkoviště. 

Po cestě domů se stavujeme pro takeaway food, protože nestíháme a potkáváme policejní honičku. 

Po obědě hned tramvají na reunion s Memorin po dvou letech. 

Protože už jsem promrzlá a utahaná jdeme rovnou k Mem a Sidovi do tepla na polokolej. 

Víno a rozhovory o Americe a všemožných globálních problémech. Největším překvapením je pro mě životní příběh E.N.

Večer domácké zahřátí čočkovou polívkou a na závěr tradičně kvíz. <3

Líná neděle, R. jako šéfkuchař a potom napjaté deskovky, u kterých se ukázalo, že nikdo z naší rodiny neumí počítat. L a R šli spolu běhat, K. odučila hodinu, já jsem si chvíli četla Americkou literaturu a nakonec jsme to zakončili už podruhé Cheese Rolling a Chilli Eating Competitions.

V pondělí ráno další tajná mise těchhle Vánoc, aneb social distancing předávání dárků at its finest. Po cestě tradičně podcasty a večer ještě “na skok” k naší budoucí sousedce. Myslela jsem, že zůstaneme tak na dvě hodinky, ale nakonec jsme se vracely až dlouho po večerce. 

Úterní kocovinové válení u Netflixu a mám co dělat, abych se dala dokupy na poslední hodinu ve čtyři odpoledne.

“if i was a frog and you were a frog would you let me be a guest on your lily pad”

Před třemi lety jsme s L. byly navštívit M. v Rize, před čtyřmi lety na Arrivelu v Metropolu a před pěti na punči s 変なグループ. What is time.

Po chvilce váhání jestli využít krásného počasí nebo už konečně pořádně sednout ke škole zvítězila procházka. Přeci jenom to bylo naše výročí. Celkové skóre nakonec bylo 9km a 10 kešek na okruhu Naučná stezka Lukov. V polovině jsem dostala trochu strach, protože se rychle stmívalo a ochlazovalo a já se bála, že uvízneme a umrzneme v temném lese, kde to neznáme. Nakonec jsme honem klusaly z kopce a co nejrychleji po cestě sbíraly kešky. Konečně v autě jsem měla hroznou radost, že jsme přežily a taky si s sebou vzaly trail mix. L. navrch ještě z temnoty auta objednala suši, aby byla sváteční večeře. Všechno vyšlo tak akorát, že jsme navečer zvládly ještě tradiční kvíz.

V pondělí po víkendu v přírodě jsem měla kupiznu energie a jela jsem si na střídačku práci a školu od 8 ráno až do 6 večer. Na konci mě čekala odměna, nejmilejší email od G. a další uzavřený předmět. (There's very little feedback I can give you except that your essay is smoothly written, a thorouhly enjoayble read, very well-built in terms of argumentation and full of valuable insights regarding the process of language-learning. As such, it is an A, of course.) <3 

Šílenství graduje, objednávaní dárků pro rodiče jako celodenní projekt. L. mezitím u pečení chleba rozškvařila kuchyňskou linku, spálila obě naše chňapky a rozbila poklop od zapékací mísy. Do toho škola a online hodiny. This is fine. Jsme pes v hořícím pokoji. Chlebík se ale povedl, takže L. je spokojená. 

Večer už se po jedné skleničce vína odmítám rozčilovat nad dalšími úkoly ze školy, i když nikdo nestíháme a nevíme co dřív a topím se v Tiny Desk Concertu Bleachers (a oversharuju M. jak miluju, když na mě Jack něco křičí a jak mi mimojiné přijde hrozně hot, když někdo hraje na saxofón na stejné úrovni jako airline a ship captains).

Už jenom semestr a kousek (a diplomka a státnice) to go. We can do this.

Jedna studentka (v podstatě něco jako moje šéfka v jazkovce) byla poslední dobou hrozně vystresovaná, tak jsem nachystala pohodovou povídací hodinu bez náročných slovíček a úkolů. Na konci mi řekla: I like how you plan the lessons, I appreciate it. To zahřálo.

Po dokončení druhého úkolu do anglických dialektů slepuju linecké rybízovou marmeládou. Mám hroznou radost, že letos máme poprvé “skutečné cukroví” a ne jenom perníčky. K tomu na pozadí Dash & Lily, protože na nic jiného už nemám mozkovou kapacitu.

Poprvé na vošce od začátku lockdownu. Prezenční výuka (možná) na poslední dva prosincové týdny do Vánoc. Protože celý semestr je hrozně chaotický, rozhodli jsme se, že už nebudeme nic hrotit a uděláme si už jenom Vánoce s cukrovím a hrami. Děcka sice chtěly piknik, ale říkala jsem jim, že na začátku prosince na to není úplně nejvhodnější počasí.

Kupec bojuje v nové práci s náhodným tlumočením konverzací o odklízení sněhu a (doufám) válečných tancích.