Začala jsem si znovu číst (a vybarvovat pastelkama) Lin-Mana a psát si gratitude journal, abych co nejvíc zpomalila a pečovala o sebe.
Útržky z něj:
people I’m grateful for: S. for talking to me, acknowledging me, confessing to me that she’s lonely, M. for sharing her childhood traumas and demons with me.
Spousta pláče, physical and psychological pain.
První dobrý den po víkendu v pitu, celonoční spánek a spousta energie přes den, slzy po Hemingwayově povídce, chci do Porta skočit do studeného slaného, slaného moře.
Intenzivní uvědomění, že jóga IS the best part of my day.
Telefonát od mámy, že mi přišlo poštou poděkování za lekce od I. Z. <3
Výjimečně dneska nejsou věci na ohni. Ani oheň na věcech.
Randíčko v Gulliveru při svíčkách a s rumoládou. Zajít si teď večer posedět do kavárny nad horkou čokoládou (s rumem) je teď velký, vzácný a surreální zážitek / It's just a ride, jak říká #amandapalmer ☕🎡
Produktivita pořád klesá s tím, jak se blíží svátky a tak s Pagan Crew bingujem I am not okay with this.
Klárka mi náhodně píše, že už je z ní paní doktorka.
První točené od začátku druhé vlny na srazu s M. (a V.), která je přestěhovaná zpátky do Zlína, což nám oznámila v 3:39 ráno.
Kocovinový maratón filmů s L., což se nám skoro nikdy nezdává.
Jordan je skvělé jméno pro kluka, holku, řeku i jezero.
Místo pohodového rodinného víkendu v Měrkovicích v pátek večer po frustrujícím posledním dni ve škole odjížíme do Ovy za K. a R.
V děsivé mrazivé večerní mlze Opravdové zločiny na dálnici.
Večer nejmilejší povídání a vztahová terapie s K., jak říká L. Trochu se bojíme tulit na posteli s nestabilníma nohama. Chybí mi všechny zvířata, i když vím, že kocour je v bezpečí s M.
Ráno sprcha a R. s K. se o nás hezky starají a chystají nám avokádovou pomazánku, kterou si dáváme se zbytkem L’s chleba.
Výlet do Bělského lesa, který díky lovu kešek křížem krážem celý prochodíme. Tajemná díra se špinavou vodou, kaplička, záludná multikeš s finálkou, kterou hlídá bobr stromový a ještě jedna u parkoviště.
Po cestě domů se stavujeme pro takeaway food, protože nestíháme a potkáváme policejní honičku.
Po obědě hned tramvají na reunion s Memorin po dvou letech.
Protože už jsem promrzlá a utahaná jdeme rovnou k Mem a Sidovi do tepla na polokolej.
Víno a rozhovory o Americe a všemožných globálních problémech. Největším překvapením je pro mě životní příběh E.N.
Večer domácké zahřátí čočkovou polívkou a na závěr tradičně kvíz. <3
Líná neděle, R. jako šéfkuchař a potom napjaté deskovky, u kterých se ukázalo, že nikdo z naší rodiny neumí počítat. L a R šli spolu běhat, K. odučila hodinu, já jsem si chvíli četla Americkou literaturu a nakonec jsme to zakončili už podruhé Cheese Rolling a Chilli Eating Competitions.
V pondělí ráno další tajná mise těchhle Vánoc, aneb social distancing předávání dárků at its finest. Po cestě tradičně podcasty a večer ještě “na skok” k naší budoucí sousedce. Myslela jsem, že zůstaneme tak na dvě hodinky, ale nakonec jsme se vracely až dlouho po večerce.
Úterní kocovinové válení u Netflixu a mám co dělat, abych se dala dokupy na poslední hodinu ve čtyři odpoledne.
