čtvrtek 31. ledna 2019

I'm happy,

nothing's going to stop me.

Někdy na začátku školního roku jsme si ve sborovně povídaly s kolegyní, která je v posledním ročníku na bakaláři. Byla v té době dost v depresi, protože moc nevěděla, co se životem, jestli studovat a když jo, tak co, nebo jestli jít pracovat a jak to potom skloubit s rodinnou a podobně.
Me: anxiety rises, feeling that I‘m falling behind, demons in the stomach, protože mi připadalo, že jsem na tom dost podobně.

Včera jsem ji po dlouhé době potkala, tak jsem se ptala, co je nového. Říkala, že je těhotná, takže se jí plány dost změnily.
Me: genuinely happy for her, stable, understandning that everything has its own pace, zero demons

Minulou sobotu jsme měli jít „na jedno,“ abychom se rozloučili s L. než odletí. Protože jsme předtím s L. ještě braly na večeři její tetu, naplánovaly jsme sraz až na 8:30. M. už byl ve městě dřív a A. nakonec nedorazila, protože „8 is too late to leave the house.“ Od té doby si z ní pořád děláme srandu, že je babička and she claims that she has a 90 y.o. soul. Během Trivia night jsme si skoro všichni objednali čaj, který nám přinesli v takových těch klasických asijských konvičkách s kalíšky. Když si objednala A. dostala nejvíc babičkovský porcelánový servis. Vtípečky se ještě vystupňovaly, když potom s tím hrnečkem v ruce uklidňovala typicky učitelským ‚shhh‘ hluk v kavárně. (She‘s 34, M. turned 29 in summer and L. is 30). I was joking that I should find younger friends and they were joking how I don‘t know anything ‘cause I‘m too young for it.

A month ago me: Freaking out ‘cause I know nothing about tax return
Today me: Filling it in like a boss

úterý 29. ledna 2019

Some of you did not spend your childhoods making potions

out of random leaves and berries and twigs and just throwing them all in a tub of water and stirring it with a big stick you found and it shows.

L: Jak jsi to myslela, že se musíš vrátit do kavárny?
P: No odlítám a pak se budu muset někdy vrátit.
L: Aha, takže se chceš vracet.
P: Tys myslela, že už tam jedu napořád? *a vypadá, že se za chvíli rozbrečí* To bych se zmínila.

Everytime M. speaks about PCT we start showering him with love, so he would come back soon. Last night he told us, that he always wanted to live in the USA, but he changed his mind because of Trump‘s presidency. So there‘s silver lining for everything. I wish him to be happy with some nice American wife, but I also want him close. Can you see my struggle?

L. is sweetly drunk and says stupid things. Říká Hoegaarden „nektar pravdy“ a „voda života.“

I was anxious at first and I did consider leaving after the first beer, but after a while I calmed down and it turned out to be a very pleasant evening.

L. je teprve na cestě do Malajsie a mně už je smutno.

Učení a schůzky, takže snídám až po cestě do školy po jedenácté. Objednala jsem si vajíčka a tři maličké párky, myslela jsem, že tousty dostanu automaticky. Nedostala no. Protože jsem nechtěla vypadat jako idiot, prostě jsem to snědla そのままa zapila pressem. Další jídlo jsou až jednohubky před movie night s další kávou, po které v těsném závěsu následovala mimosa. Mastering adulthood drinking, ale nevím kdy se dopracuju k normálnímu stravováním. Nikdy si nemůžu denně zapisovat do kalorických tabulek, ‘cause I‘d be horrified every day.

Nejdřív jsme koukaly na výborný koktejl šíleností, dramat, vtípečků a smutku ve Favoritce, a protože jsme nevěděly, co pustit dál. Skončily jsme u SKAM. Perfect casual night in. Mohla bych přespat, ale jedu domů posledním trolejbusem, aby kocour nebyl přes noc doma sám.

For the first time in ages I feel like I‘m exactly where I‘m supposed to be.

úterý 15. ledna 2019

Murder me in an overgrown greenhouse

of an old estate during a thunderstorm or don’t waste my fucking time.

When they were in Jordan, from time to time, M. wrote us: „We‘re still alive.“ And I always replied: „Good, stay alive.“ It‘s nice to know, that your friends are still alive.

Poslední den v práci před svátkama. Chtěla jsem se zeptat: Do you prefer to be a host or a guest a místo toho jsem řekla: Do you prefer to be a ghost?

Some of mine and my sisters‘ friends melted together. We had a nice chatting time in the local brewery. Kamarádka, se kterou se známe od malička, ale neviděly jsme se od maturity, mi v rychlosti shrnula, co se stalo s některými kamarády z dětství. Lidské životy ve zkratce.

A: It‘s an honor to be your friend.
M: Jsem rád, že mám přátele jako jste vy.
Popůlnoční zpráva od M. a telefonát od M., which was really heartwarming, even though I hadn‘t considered you a friend anymore.
And my heart melts.

Jak na Nový rok, tak po celý rok, takže hned čtvrtého Budapešť.
Při pohledu na zasněženou Fisherman‘s Bastion jsem přehodnotila svůj názor na cestování v zimě. Snowing in slow motion at its finest. Everything was fairy-tale-like.

I love the heavy snowing. Nature is taking back what is hers and humans can‘t do anything about it.

Sometimes it strikes me hard, that people are living, breathing creatures.

Už předem jsem snížila svoje očekávání, protože mi bylo jasné, že už nikdy neuvidím lepšího Hamleta než toho s Cumberbatchem v hlavní roli. MDZ by se mělo přestat snažit o moderní adaptace klasických děl. Drony v Hamletovi byly příliš. (I když jeho zimní čepice s hashtagem SURVIVAL mě pobavila.) Nejlepší z celého zážitku byla šílená Ofélie a v těsném závěsu za ní přestávkové víno.

Casual coffee at A‘s. Mimosa for the first time. Pictures from Jordan. A. was angry with M., because he took such unflattering photos of P. (Well they didn‘t have a shower for a couple of days and I bet they didn‘t brush their hair (P. doesn‘t brush her hair even when she‘s working as a waitress))

We were good audience, we had a lot of questions – especially about mules.

I was jealous of their friendship and human conection – 6 weeks just together in the desert – my kind of bonding, the breathtaking views, the – for sure – starry sky, the exhaustion and the relief when they reached the Dead Sea. I was not so jealous of the discomfort, the days without shower, the sleeping in the woods with the jackals and the cold.

I felt like we lost some closeness since they left, which made me sad. Otherwise it was fun - drinking and boardgames. A. byla roztomile opilá a mluvila španělsky. Několikrát jsem vyhrála v kartách, čímž jsem si vysloužila nový titul prezidenta.

pondělí 7. ledna 2019

Reflexe:

V lednu ještě ve škole. Zrníčka dobra nakonec nedokázaly vybalancovat ty hromady špíny.
V únoru pololetní párty z práce, spousta bondingu s kolegy, první kulečník nad ránem v potemnělém baru a na druhý den nejhorší kocovina v životě.
Všichni daleko, větší část v Japonsku a M. v Lotyšsku. Jedinou výhodou jsou poštovní pozdravy.
Až teď mi došlo, že mi jeden bývalý student nejvíc připomínal Madse Mikkelsona.
Naše kulturní pátky: divadlo – vernisáž – Mucha (pojem kultura zde diskutabilní). Láska k Míru na první pohled.
V březnu první výprava: Zlín → Bruggy → England → Zlín.
Our first Trivia night <3 Počátek Gulliverových časů.
Znova Mucha s holkama ze Skotska. První bonding time. E. je nejvíc miloučká a hrozně vtipná. Nevím, jestli znám dalšího člověka s obdobnou charakterovou kombinací.
M. přednáška. Další nádherně praštění lidi do života, i když nepřímo. Tam jsme se vlastně seznámily i s M. a strávily s ním většinu následujícího půl roku. M. is so easy-going that it feels that you know him for years, even though it‘s the first time you see him.
V dubnu moje básničky vystavené v Guliveru for everyone to read them. Velký lesbian gathering.
Sometimes it feels so good to spend a day just on your own. Na to bych neměla zapomínat.
Bereme A. na narozeninový výlet do Olo. Konečně na Ziburovi v nejnáhodnější sestavě. Cestujem v P. autě, ve kterém žije, když je v Česku. Několikahodinové povídání v parku s A.
V květnu randíčko s Eff v Brně. Happy trivia times with everyone.
Výlet do Olo za M. a T. a šílenství až do rána. Sama na Afo a náhodné setkání s F. Piknik a deskovky v parku. Víkend na chatě s L, M, P a I, kulečníkem, vínem a střílením z luku. Památná výprava na kešky.
V červnu překvapivě výborný rodinný výlet do Trenčína. Plánování Japonska.
Druhá výprava do Berlína a přespávání u litevské dvojice umělců.
V červenci první vítězství v Trivii. Docela spontánní výlet na Rock for People.
Nejlepšejší výlet na Pálavu v destruktivní sestavě. Karaoke nad sklípkem. Jubilejní padesátá keš.
Letní kino a další lesbian gathering.
V srpnu třetí a největší výprava: Japonsko → Praha → Chorvatsko. Koupání se ve dvou různých mořích na opačných koncích světa. Měsíc svobody, cestování a zážitků.
Koncert Die Antwoord. Odškrtávám z Bucket listu. Pak v září na moje narozeniny (!!!) koncert Julien Baker ~ největší krásy.
Reunion po Japonsku.
V říjnu víkend doma s výletem do Beskyd a prvním pobytem v lázních.
P. a M. mizí do Jordánska. (Can‘t you just stay around for a bit?)
Surprisingly enjoyable sad gym night.
V listopadu poslední výprava do Katowic with my favourite people + stále neuvěřitelný koncert Mountain goats a po něm povídání s Johnem Darniellem.
V prosinci párty do rána a druhá nejhorší kocovina v životě. Bonding s holkama. Druhý Olomoucký reunion s 4/5 Názvu.
Překvapivě poklidné svátky a quality family time. / Herní večer & první lezení na umělé stěně.
S Lmkama jsme se sešli už 30. jako loni a měli rodinnou pohodu na chatě. Hry a alkoholy do rána. Ráno jsme si udělali vajíčka a nad snídaní nám L. jako budoucí architekt kreslila půdorys budoucího domečku.
Silvestrovská noc, další hry a H. hraní na kytaru a táborákové zpívání.
*H. překvapivě hezky zpívá a doprovází se u toho na kytaru.*
*L se odněkud vynoří*: „Já jsem slyšela to tvoje vytí už z venku.“ #láska
Půlnoc si moc nepamatuju, ale potom venku šílené běhání sněhem (já v teniskách), objímačky a rekapitulačky – M. začal něco o tom, že jsme poslední zbylé kmenové buňky KT, ale všechno je to v mlze. Ohňostroj nad městem v dálce.