V náhodném rozhovoru

s Annou Skřivánkovou jsem se dozvěděla, že je lesba a se ženou sbírají manga postavičky. Everyone is gay.

Nevím, kdy naposled jsem měla čas užít si na podzim barevné listí. Letos jsem si ale rozhodně nenechala ujít začátek jara. Natrhala jsem si kytičku fialek, mého nejoblíbenějšího jarního kvítí. Kvetoucí stromy se kolem firem snaží přebít zápach z továren a docela se jim to daří.

Konečně na Ziburovi. Možná proto, že jsem se tolik těšila jsem byla maličko zklamaná.
Náhodička byla, že přednáška byla o Nepálu a Číně, a byla s námi i P, která se zrovna vrátila z Everestu a Bali.
Ani po přednášce mě dlouhé treky ve vysokých horách nelákají o nic víc, i když spousta mých přátel v blízkém okolí o nich básní, na nějakých byla, nebo se na ně chystají.

L. musela domů psát diplomku, takže bonding s jejíma kamarádkama, které mě berou i jako jejich kamarádku. Já ale potřebuju další tuny blízkosti, aby se to překlopilo i pro mě. Bylo to ale moc fajn, pár pivek, přirozenost, nebojím se říkat všecko co mě napadne a pitomé vtípky navrch.

Cestujeme P. autem, ve kterém žije, když je v Česku. Hřbitovní kvítí, které do něj uložila kvůli chystané návštěvě hřbitova před třemi měsíci je pořád na svém místě na zadní sedačce (spolu se snowboardem). Asi jsem v pojízdném autě nikdy neviděla větší nepořádek.

Úplně nedokážu vysvětlit, proč jsem se po roce tolik těšila na poradu z práce. Možná trochu na kolegy, které normálně nevídám, možná na učebny zalité sluncem, spoustu kávy a obědovou pizzu, dozvědět se, jak si stojím a naučit se něco nového. Znám ve škole čím dál víc lidí a cítím se tam čím dál víc jako ve svém přirozeném prostředí.

L. na mě hned, když jsem přišla volala, jestli mám volno, aby si mohla přisednout.

Everything is about the attitude. Všecko si tak nějak sedá do klidu.

Počasí je navíc nádherné a ve vzduchu voní jaro. Nikdo nemůže být teď morous.

Spousta pohybových aktivitek, teambuildingu a novinek. <3

Hned potom jsem šla čekat na A. aby si mě vyzvedla na zastávce. Nic jsme neplánovaly, a nakonec jsme v parku strávily asi čtyři hodiny. Cider a sluníčko. It felt like summer. This is how I connect with people. We have to speak for hours one-on-one.

A. Je zmatená z toho, jak doopravdy dlouhé jsou české délky.
She’s so cute when she speaks Czech. Every foreiner is.

Chvilku jsme seděly na trávníku posypaném barevnými konfetami. Dvě děti je přišly sbírat do plátěného sáčku.

Nasedla jsem na špatnou tramvaj, tak jsem si cestu domů ještě protáhla provoněným vzduchem kolem řeky pod alejí kvetoucích stromů. Slunce zrovna zapadalo. It’s not so bad here. It’s actually really nice. Today was a good day.

Čtu si britskou historii osmnáctého století

a v hlavě mi konstantně hraje Hamilton.

A group of colonists at the port of Boston threw a shipload of tea into the sea rather than pay tax on it. -> četla jsem to jako shitload a říkám si, tak sakra, v učebnici?

Ve firmě je vedro jak v sauně, cítím, jak mi tady z toho měkne mozek. V učebnici byla věta: I was eating dinner, so I didn't answer the phone. chtěla jsem studentům vysvětlit jakým způsobem v ní fungují časy a řekla jsem: „zrovna jsem večeřel, a proto jsem nesnědl tvůj telefon.“ Ve zbylých pěti minutách hodiny jsem nebyla schopná se přestat smát.

Chtěla jsem do Gulliveru dorazit o něco dřív než ostatní, abych mohla nerušeně odevzdat básničky. Všichni ale už byli na místě, takže jsem to musela odložit na následující den. Sama sebe jsem několikrát přesvědčovala, abych vešla dovnitř.
„Dobrý den, máte už nějaké básničky?“
„Vypadá to, že máme první.“
„Můžete to prosím nečíst přede mnou?“ Bylo to jako tnout do živého masa, když jsem je viděla do těch básniček nahlížet. Jako rozříznout si trup podél hrudní kosti a nechat úplné cizince nahlédnout dovnitř. Cítila jsem se absurdně a taky obrovský strach a nervozitu. Mám pro tebe nový nával něhy, M. Jak můžeš psát o takových niternostech, a ještě je nahlas předčítat před publikem? Napsala bych ti „vrať se,“ kdyby to mělo nějaký smysl.

Příští týden se vracíš na týdenní návštěvu a skoro to se mnou ani nehne. Je to proto, že naše blízkost už nikdy nebude to, co dřív. Všeobecně se mi po konci studií žádnou ani vzdáleně podobnou blízkost nepodařilo vybudovat. I miss this so much. Where are you, angel-headed hipsteres. Where are you, endless talks after midnight. Where are you, closeness. Where are you, heartache. I miss you so much.

We don’t even write each other anymore. Only about not so important things like series, language jokes and famous people. The only recent personal message was about how you broke another heart and how you enjoyed it. Poor Erasmus boys. They have no idea. I don’t know if it’s bad for me when you keep breaking people’s hearts or if the idea of you dating someone makes me feel even worse.

John Irving – V jedné osobě

Tenhle román jednou náhodně přinesla L. z knihkupectví, což bylo zvláštní, protože ona knihy nikdy jen tak nekupuje.

Bála jsem se, že to bude příliš dlouhé a rozvláčné jako byla moje matná vzpomínka na Pravidla moštárny. Opak je pravdou. Chvíli trvalo, než jsem se doopravdy začetla. Potom už jsem se ale vůbec nedokázala odtrhnout. Kdybych měla dostatek času, přečetla bych to na jeden zátah. Kromě toho, že se tam čas od času objeví zcela nečekaný a zároveň brutální zvrat, knížka je i prošpikovaná větami, u kterých jsem se musela na chvilku zastavit a pomyslela jsem si „TO je ONO.“ Věci pravdivé, se kterými se dá snadno ztotožnit a taky ty těžko definovatelné věci, kvůli kterým knihy čteme. To je ono, proto čtu knížky, přesně tohle chci cítit, nad tím chci přemýšlet. TAKHLE má vypadat skvěle napsaný román.

Spousta drobounkých, zajímavých, odbočujících dějových linek, které vždy končí pointou nebo zůstávají vkusně neukončené, ale nabízejí dostatek podnětů k tomu, abychom si zbytek mohli domyslet.

„Měl jsem jeho jméno; ale postrádal jsem jeho přítomnost.“

„Všechny děti se naučí mluvit v šifrách.“ To mi zůstalo.

Chaos sexuálních identit a orientací.

„Kittredgeovi bylo osmnáct, táhlo mu na třicet.“ Když mi bylo patnáct, taky mi třicátníci připadali old as the hills. Teď mi třicítka připadá spíš jako začátek skutečné dospělosti.

Tnoucí repliky jako: „Podívej, kámo – já mám většího utahováka než ta tranny, co řídila to neexistující auto!“ řekla Donna Klausovi.

Každý má svoje děsivé anděly, stejně jako Billy. Alespoň každý, který má alespoň trochu hloubku.

„Lidé si nemohou vymyslet svoje kotviště.“ To je velká pravda. Lidi si nemohou vybrat členy svojí rodiny, přátele, milence, životní partnery ani domovy.

Jedna z postav je lstivý lyžující stopař jelenů. Navíc je to Nor.

„…dokonce i strýček Bob ztratil řeč, když Helena připila přinejmenším dvěma vagínám.“

Dávám čtyři hvězdičky ne protože by mě to tolik nebavilo, ale protože se k tomu románu pravděpodobně už znovu nevrátím. Uvidím, jak moc mě poznamená a jak často si na něj vzpomenu. To by se mohlo stát.

Pozitiva poslední doby:

Zasadily jsme do květináčů jarní rostlinky.
Přestavily jsme doma nábytek, takže máme zase o něco víc místa (i pro návštěvy!).
Pořád se něco děje a okruh přátel roste.
Příští týden plánujeme jít s A. a I. na nějaké filmy z Jednoho světa.
Na Trivia nights už máme stabilní partičku.
Bambilion plánů na léto. Stále nejisté Japonsko. Pozvánka do Skotska na prodloužený víkend, na víkendové grilování na chalupě u Zlína a na celý týden do Chorvatska. Mimo to dva koncerty v Praze koncem léta a začátkem podzimu.

Jaro jaro jaro za zvuku The Tapes, takže návrať a tanečky po bytě na nově vytvořeném parketu pokrytém kobercem.
Konečně jsem dočetla Pýchu a předsudek, občas to byl docela boj částečně s angličtinou a trochu taky s rozvláčnými pasážemi. Následně jsem to zpečetila filmovým zpracováním u žehlení. Trocha Britské historie a napsání článku na víkend, ať už to mám z krku. Potom příprava art projectu pro Gulliver, do knihovny vyzvednout Pygmalion a další pochůzky. Nakonec sama do kina na Nerodiče v rámci Jednoho světa, což bylo nejlepší rozhodnutí, protože jsem měla čas prožít, probrečet a propřemýšlet to celé sama a bez rušení.
Sometimes it feels so good to spend a day just on your own.

Napadlo mě vzít A. na narozeninový výlet do Olomouce. Zároveň jsem při té příležitosti vzala i sebe na nová místa.
V kočičí kavárně už se kočky vyhřívají na terásce.
Zrušili obchůdek s nejlepšími cupcaky na světě a pořád jsem neochutnala Fancy fries.
Vyšplhaly jsme na věž svatého Mořice. Dřevěné sešlapané schodiště a v posledním úseku železné, skrz které jde vidět dolů. Masivní zaprášené zvony a na střeše výhled na celý Olomouc.
Ve Zbrojce prohlídka univerzitní knihovny a Zmijozelu.
Poprvé od magického večera s V. na Sugermanovi zpátky u arcidiecézního muzea a mighty katedrály.
Na pozdní oběd a local smelly cheese do Tortury.

Celý den jsme zakončily v Local lokál nad My little pony drinky. Nad nimi nám A. prozradila, že se nejspíš chystá zůstat ve Zlíně déle než jen na prve plánovaný rok. Líbí se jí tady víc než v Brazílii, Čile, Irsku a Rusku.

Zase jsem měla jazykový zkrat. Po celém dni stráveném s A. v angličtině přišla chvíle, kdy jsem šla koupit lístky na tramvaj. Věděla jsem, že se musím přepnout do češtiny kvůli paní v trafice. Místo toho jsem se otočila na A. a spustila česky na ni. Bez mrknutí mi všecko odkývala. Hned potom jsem se přesunula k paní trafice a začala anglicky. Jazykový Babylón.
L. claimed I’m drunk which I heard and refused.

Spousta milých slov z Lesbian gatheringu.

V. speaking about me jako o éterické bytosti. A taky mi řekla: “tak ty jsi intelektuál, to je úplně jiný level,” což mě zároveň potěšilo i pobavilo.

I: Já nevím, jestli jsem na tebe napojená nebo co, ale mně se s tebou hrozně příjemně povídá.
V: No já myslím, že jsme na té masáži přeskočily hned několik úrovní blízkosti.
I: Ne, to bylo určitě už předtím.

Když I. řekla, že mi to strašně sluší, bylo to jako hmatatelný příval nejčistší energie.

Měly jsme rezervovaný stůl v karibské restauraci. Hned vedle něj stál u zdi klavír. Bylo to jako v detektivce, kdy na začátku uvidíš předmět a je ti jasné, že ho během večera někdo použije. Vznikla z toho někdy po půlnoci nádherně absurdní situace. L. hrála na klavír, zatímco si všechny lesby postupně sedaly naproti sobě na dvě křesílka oddělená stolem a dávaly si páku. Páka je v angličtině fist fight, alespoň podle A. Myslím, že je to trochu zavádějící.

A. Se vždycky hrozně směje, když říkám all the lesbians instead of women.

Minulý čtvrtek jsem konečně překročila tu démonickou propast a doporučila jsem některým studentům welcome to night vale. Vybrala jsem jen ty studenty, kteří mají šanci rozumět a jsou trošku připravení na démony.

Čtu si o britské historii a zároveň jsem se chtěla podívat o čem je black mirror. Píšu do vyhledávač: Black plague.

Během prvních dnů, co byly holky v Japonsku, jsem jim hrozně záviděla, protože přiletěly v to vůbec nejhezčí období, kdy kvetou sakury. Pak mě to ale zase přešlo. Vybudovaná stabilita tady je taky fajn. Překlopilo se to někdy během víkendu doma. Šla jsem se potkat s L. (asi po dvou měsících) a s M. (asi po roce a půl). Moc mě potěšilo, že máme pořád na všecko podobné názory a že se holky mají dobře.

I still love M. as a friend. She’s pretty, confident, hardworking and takes shit from no one.

L. plánuje další tetování, takže se zase brzy všechny uvidíme v Brně. <3

Na stejném místě,

kde se konávají Trivia nights mají i spoustu dalších cool akcí. Na duben je naplánovaný art project pro amatérské básníky. Každý může přinést tři svoje básně, které budou nějakou dobu vystavené v kavárně, a potom je všechny zařadí do almanachu, který tam zůstane dostupný ke čtení. I’ve already prepared this and gonna hand it in on Tuesday. I’m terrified to be honest, when I think about all the people who’ll come to the cafe to read the poems.

Hrozně mě baví Britská historie. Jednak v tom je skvělý systém, přesně takový, jaký jsem od dálkového studia očekávala, a navíc je to všecko šíleně zajímavé. V roce 1199 jste mohli koupit ovečku za čtyři pence.

I was really tired (maybe because of the time shift maybe not) and I didn’t even feel like teaching at all. But it was a great day after all. We had a very nice chat with V. and the ‘small boss’, how I call him. We talked about the importance of studying English and old-fashioned cameras.

Then with one of my favourite students I felt a little bit like a shrink. He was upset because of some issues at work, so we discussed them and then we just kept talking during the rest of our ninety minutes lesson. It was mainly about happiness, job and a meaning of life.

Pride and Prejudice
Kdysi dávno k maturitě jsem četla český překlad. Možná je to tím, že si to tak málo pamatuju, možná je to anglickým originálem, ale tahle verze pro mě měla úplně jinou atmosféru.

“She has nothing, in short, to recommend her, but being an excellent walker,…” To chceš.

“Let me call your maid. Is there nothing you could take to give you present relief? A glass of wine; shall I get you one? You are very ill.” Darcy moc dobře ví, že víno je lék na všechny duševní zmatky.

Fucking Lydia ~_~

Dala jsem i druhou šanci zfilmované verzi. Musela jsem v sobě potlačit prejudice k hlavní představitelce, abych si z knížky vzala i nějaké morální ponaučení. Hrozně mě totiž rozčiluje Kieřino hraní i její mimika a vlastně celý obličej. Mám teď ale nové soft spoty pro smutné oči pana Darcyho. Myslím, že jsem z toho příběhu nikdy nebyla tak na větvi jako asi téměř všechny moje kamarádky, protože jsem se neztotožňovala s Elizabeth, což je asi ta nejpřirozenější věc, která se nejvíc nabízí. Mr. Darcy je pro mě mnohem víc relatable. Ne, že bych byla handsome nebo vlastnila půl kraje, ale hrdá jsem mimo jiné nekonečně.

Ach ten záběr na Darcyho ruku po té, co Elizabeth pomáhá do kočáru.

Our second trivia night

M. joined us this time. I když jsme se viděli teprve podruhé, přišlo mi, že se známe už roky. I didn’t keep any distance and talked about every stupid thing which came to my mind.
I was proud when I guessed the name of one strange animal that no one else knew, because of the picture and a short description. I had to argue with the host, that the Czech name (luskoun) I wrote is correct.
I even told everyone about my childhood, when I was that little nerd, who memorized all the animals from one encyclopaedia by heart FOR FUN. Finally, I could use this random knowledge somehow. I thought that I did this on my own when I was able to read. My mum corrected me this weekend. She read the names of the animals for me when I was three years old. I also remembered a lot of it in Latin, so there goes my fucking craziness and love for languages. I figured out that this is how I know forever for example that fox in Latin is Vulpex vulpex.
Tentokrát jsme skončili druzí. Příště tedy už najisto míříme na první místo, kde nás čeká ta láhev of fine wine, kterou minule vyhrála ta skupinka důchodců.
Když jsme s M. čekali na autobus, vyprávěla jsem, jak jsem se bála, že všichni studenti, které jsem pozvala, večer dorazí a na nás nezbyde místo. Ukázalo se, že nikdo jiný se mnou nejspíš nesdílí myšlenku, že Trivia nights jsou ta nejlepší zábava na úterní večer. M. podotknul, že to je ten malý nerd ve mně, which is true totally.

A. Said that we are more than welcome to join her on her way back home to Brazil during Christmas holidays. The problem is money as always.
Mabe we’ll manage the trip to Croatia in summer with all the lesbians + A.

Po masáži jsem dostala naordinováno ležet u televize a hodně pít. Shlédla jsem teda skoro celou jednu sérii Girls. My new favourite thing ever is Adam Sackler calling people rainbows.

Na konci příštího týdne bude nějaký podivný milník. Skončí mi nějaké kurzy, dopíšu notýsek, který jsem používala na poznámky a lesson plans od té doby, co jsem začala učit. Mělo by se taky konečně oteplit.

Nedávno jsem si po strašně dlouhé době koupila Host. Nádherná krasojízda umění a inspirace.

Koupila jsem lístky na Die Antwoord a Julien Baker, která přijela k Mohamedovi, protože jsem nemohla za ní do Berlína. Navíc rovnou na moje narozeniny, takže to bylo jasné znamení od vesmíru. L. se mnou oslaví moje první čtvrt století.

Cítila jsem se po tom trošku špatně, protože mi přišlo, že celkově hodně utrácím. Za únor mi ale přišla vůbec největší výplata, takže no worries a připadám si jako boháč.

Dělala jsem přípravy, četla jsem něco v angličtině a stal se mi zkrat, koukám na sandwich a říkám si, co sakra je písková čarodějnice.